< Žalmy 49 >
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
For the end, a Psalm for the sons of Core. Hear these words, all you nations, listen, all you that dwell upon the earth:
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
both the sons of mean men, and sons of [great] men; the rich and poor [man] together.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
My mouth shall speak of wisdom; and the meditation of my heart shall bring [forth] understanding.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
I will incline mine ear to a parable: I will open my riddle on the harp.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Therefore should I fear in the evil day? the iniquity of my heel shall compass me.
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
They that trust in their strength, and boast themselves in the multitude of their wealth—
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
A brother does not redeem, shall a man redeem? he shall not give to God a ransom for himself,
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
or the price of the redemption of his soul, though he labor for ever,
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
and live to the end, [so] that he should not see corruption.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
When he shall see wise men dying, the fool and the senseless one shall perish together; and they shall leave their wealth to strangers.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
And their sepulchres are their houses for ever, [even] their tabernacles to all generations: they have called their lands after their own names.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
And man being in honor, understands not: he is compared to the senseless cattle, and is like to them.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
This their way is an offense to them: yet afterwards men will commend their sayings. (Pause)
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol )
They have laid [them] as sheep in Hades; death shall feed on them; and the upright shall have dominion over them in the morning, and their help shall fail in Hades from their glory. (Sheol )
15 Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol )
But God shall deliver my soul from the power of Hades, when he shall receive me. (Pause) (Sheol )
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Fear not when a man is enriched, and when the glory of his house is increased.
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
For he shall take nothing when he dies; neither shall his glory descend with him.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
For his soul shall be blessed in his life: he shall give thanks to you when you do well to him.
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
[Yet] he shall go in to the generation of his fathers; he shall never see light.
20 Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Man that is in honor, understands not: he is compared to the senseless cattle, and is like them.