Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
Zborovođi. Sinova Korahovih. Psalam. Poslušajte ovo, svi narodi, čujte, svi stanovnici zemlje,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
vi, djeco puka, i vi, odličnici, bogati i siromašni zajedno!
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Moja će usta zboriti mudrost, i moje srce misli razumne.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
K poučnoj izreci priklonit ću uho, uz harfu ću izložit' svoju zagonetku.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Što da se bojim u danima nesreće kad me opkoli zloba izdajica
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
koji se u blago svoje uzdaju i silnim se hvale bogatstvom?
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
TÓa nitko sebe ne može otkupit' ni za se dati Bogu otkupninu:
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
životu je cijena previsoka, i nikada je neće platiti
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
tko želi živjeti dovijeka i ne vidjeti jamu grobnu.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Jer, i mudri umiru, pogiba i luđak i bezumnik: bogatstvo svoje ostavlja drugima.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Grobovi im kuće zasvagda, stanovi njihovi od koljena do koljena, sve ako se zemlje nazivale imenima njihovim.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Čovjek koji nerazumno živi sličan je stoci koja ugiba.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Takav je put onih koji se ludo uzdaju, to je konac onih koji uživaju u sreći:
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Poput stada redaju se u Podzemlju, smrt im je pastir, a dobri njima vladaju. Njihova će lika brzo nestati, Podzemlje će im biti postojbina. (Sheol h7585)
A moju će dušu Bog ugrabiti Podzemlju iz pandža i milostivo me primiti. (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Ne boj se ako se tko obogati i ako se poveća blago doma njegova:
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
kad umre, ništa neće ponijeti sa sobom, i blago njegovo neće s njime sići.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Ako se u životu držao sretnim - “Govorit će se da ti je dobro bilo!” -
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
i on će doći u skup otaca svojih, gdje svjetlosti više vidjeti neće.
20 Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Čovjek koji nerazumno živi sličan je stoci koja ugiba.
