< Žalmy 49 >
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
科辣黑後裔歌,用高音,交與樂官。 關於這事,請萬民都要靜聽,普世居民,請你們側耳細聽,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
不論貧富無分縉紳百姓,請你們都一一側耳聆聽。
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
我的口要宣講智慧,我的心要思念哲理。
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
我要側耳恭聽諺語,我要鼓琴解釋隱語。
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
當陷害我者的毒謀圍我時,在我困厄的日期,我有何所懼?
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
因為他們只知依恃財產的富足,他們只會誇耀自己金錢的豐裕;
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
但是金錢不能使任何人得救,決不能把人的贖債還給天主,
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
因為人命的贖債非常昂貴,任何金錢也決不足以贖回,
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
不能使人生存久長,不能使人不見死亡。
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
你看,智者死去,愚昧者也同樣沉淪,他們都將自己的財產遺留給別人。
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
他們雖然曾以自己的名號,給一些地方命名,但是他們永久的住宅,萬代的居所卻是墳塋。
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
人在富貴中絕不能久長,將與牲畜無異,同樣死亡。
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
這就是自滿昏愚者的終途,這就是自誇幸運者的末路。
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol )
他們就如羊群一般被人趕入深坑,死亡要牧放他們,義人要主宰他們。他們的容貌即刻色衰,陰間將是他們的住宅。 (Sheol )
15 Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol )
但是天主必救我靈脫離陰府,因為祂要把我接走。 (Sheol )
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
不要嫉妒他人變成富翁,不要忌恨他人家產倍增;
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
因為他死時什麼也不能帶走,他的財產也不能隨著他同去。
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
他在生時雖我陶醉說:「只要你幸福,人必誇讚你。」
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
他終要回去和他的祖先相逢,永永遠遠他再不能看到光明。
20 Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
人在富貴中,不深思遠慮,將與牲畜無異,都要死去