< Žalmy 49 >
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
Nangmih thlangkhqi boeih aw, ve ve za unawh taw; ve khawmdek awh ak awmkhqi boeih aw ngai lah uh,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
Ak nem ak sang, boei khawdengkhqi boeih:
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Kam kha ing cyihnaak awi kqawn kawmsaw; kak kawlung khuiawh kaw awi ing zaksimnaak ni pe kaw.
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Awicyih benna kang haa keng kawng nyng saw; tingtoeng ing kak awi rylh ce kqawncaih kawng nyng.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Khawnghi amak leek a pha law awh kawtih kqih nawh, qaai ak kqawn thlakche khqi –
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
a mimah a boeinaak ak ypnaak thlangkhqi ingkaw a boeinaak awh ak oek qu thlangkhqi ing anik chung khoep awh kawtih kak kqih kaw?
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
U ingawm thlang a hqingnaak am hul thai nawh anih aham Khawsa venawh hulnaak a phu awm am pe thai hy-
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
hqing thaawngnaak a phu ve tlo soeih nawh, ikawmyih a phu pek ingawm am khoek nawh-
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
thlang ing kumqui dy hqing nawh ama thu naak aham.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Thlakcyi a thih awm thlang boeih ing hu hy; thlak qaw ikaw amak sim thlang ing ang amyihna qeeng haih unawh thlang aham nani kawn ce ami ceh taak uh.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
A mimah ingtaw a mimah ang ming ing qamkhqi ce ta lawt hlai uhy, ami phyikhqi ni kumqui dy ami awmnaak imkhqi na awm nawh, amak dyt qoe ami cadil dyna ami awmnaak hun na awm loet hy.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Thlanghqing ve, boei seiawm, am cak loet hy; qamsa ak qeeng ing ni a ming myih hy.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Amah ingkaw amah ak yp qunaak khqi taw cemyihna awm kawm uh, anih ak awi cangna nawh anih a hu awh ak bat thlangkhqi awm cemyihna awm kawm uh.
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol )
Tuu amyihna cekkhqi a dytnaak taw phyi mai ni, thihnaak ing a mingmih ce hqin khqi kaw. Thlak dyngkhqi ing cekkhqi ce mymcang hqit awh uk kawm usaw; cekkhqi a myi ce phyi awh ni a thu hly, a boeinaak im nu awhkawng hla hawh kaw. (Sheol )
15 Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol )
Cehlai, Khawsa ing ka hqingnaak ve phyi khui awhkawng thaawng kawmsaw; amah a venna ni ceh pyi kaw. (Sheol )
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Thlang ce khawhthem zen nawh, a ip khuiawh ik-oeih a taai law awh ce koeh kqih paqap;
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
A thih awhkaw pynoet ca awm khyn vang am ti a he hy, a taak khawhthem ing am nuk hqut tikaw.
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
A hqing tloek awhtaw a zoseen soeih na ngai qu nawh – na boei tloek awhtaw thlang ing nim kyih hlai hy-
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
a pakhqi a cadil ce ni ak bawng hly lawt hy, hqing vangnaak am hu voel qoe tikaw.
20 Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Zaaksimnaak taak kaana ak boei thlang taw qamsa ak qeeng ing ni a ning myih.