Žalmy 49
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
За първият певец, псалом на Кореевите синове. Слушайте това, всички племена; Внимавайте всички жители на вселената,
2 Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
И ниско поставени и високопоставени, Богати и сиромаси заедно.
3 Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
Устата ми ще говорят мъдрост, И размишлението на сърцето ми ще бъде за разумни неща;
4 Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
Ще поведа към притча ухото си, Ще изложа на арфа гатанката си.
5 I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
Защо да се боя във време на бедствие, Когато ме обкръжи беззаконието до петите?
6 Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
От ония, които уповават на имота си, И се хвалят с голямото си богатство,
7 Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
Ни един от тях не може никак да изкупи брата си, Нито да даде Богу откуп за него.
8 (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
(Защото толкова скъп е откупът на душата им, Щото всеки трябва да се оставя от това за винаги),
9 Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
Та да живее вечно И да не види изтление.
10 Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
Защото гледа, бе мъдрите умират, И еднакво с тях погиват безумният и несмисленият, И оставят богатството си на други.
11 Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
Тайната им мисъл е, че домовете им ще траят вечно, И жилищата им из род в род; Наричат земите си със своите си имена.
12 Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
Но човекът не пребъдва в чест; Прилича на животните, които загиват.
13 Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
Това е пътят на безумните; Но пак идещите подир тях човеци одобряват думите им. (Села)
14 Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
Назначават се като овци за преизподнята; Смъртта ще им бъде овчар; И праведните ще ги обладаят призори; И красотата им ще овехтее, Като остава преизподнята жилище на всеки един от тях. (Sheol h7585)
Но Бог ще изкупи душата ми от силата на преизподнята. Защото ще ме приеме. (Села) (Sheol h7585)
16 Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
Не бой се, когато забогатее човек, Когато се умножи славата на дома му;
17 Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
Защото, когато умре няма да вземе със себе си нищо, Нито ще мине славата му на друг подир него,
18 Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
Ако и да е облажавал душата си приживе, И човеците да те хвалят, когато правиш добро на себе си.
19 A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
Пак ще дойда при рода на бащите си. които никога няма да видят виделина.
20 Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
Човек, който е на почит, а не разбира, Прилича на животните, които загиват.
