Žalmy 48

1 Píseň žalmu synů Chóre. Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.

Ko e Hiva mo e Saame ki he ngaahi foha ʻo Kola. ‌ʻOku lahi ʻa Sihova, pea ʻoku lelei ke fakamālō lahi kiate ia, ʻi he kolo ʻa hotau ʻOtua, ʻi he moʻunga ʻo ʻene māʻoniʻoni.

2 Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.

Ko e tuʻunga matamatalelei ʻae moʻunga ko Saione, ko e fiefiaʻanga ʻo māmani kotoa pē, ʻoku ʻi hono potu tokelau ʻae kolo ʻoe Tuʻi lahi.

3 Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.

‌ʻOku ʻilo ʻae ʻOtua ko e hūfanga ʻi hono ngaahi fale lahi ʻo ia.

4 Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,

Pea vakai, naʻe fakataha ʻae ngaahi tuʻi, naʻa nau ʻalu atu fakataha.

5 Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.

Naʻa nau mamata ai, pea nau ofo; naʻa nau mamahi, pea hola.

6 Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.

Naʻe tuia ʻakinautolu ʻi ai ʻi he manavahē, mo e mamahi, ʻo hangē ko e fefine ʻoku langā.

7 Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.

‌ʻOku ke maumauʻi ʻae ngaahi vaka ʻo Tasisi ʻaki ʻae matangi hahake.

8 Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.

Hangē ko ia naʻa mau fanongo, kuo pehē ʻemau mamata ʻi he kolo ʻa Sihova ʻoe ngaahi kautau, ʻi he kolo ʻa hotau ʻOtua: ʻe fakatuʻumaʻu ia ʻe he ʻOtua ʻo taʻengata. (Sila)

9 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.

Kuo mau manatu ki hoʻo ʻaloʻofa, ʻE ʻOtua, ʻi ho loto faletapu.

10 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.

‌ʻO hangē ko ho huafa, ʻE ʻOtua, ʻoku pehē ho ongoongolelei ki he ngaahi ngataʻanga ʻo māmani; ʻoku pito ho nima toʻomataʻu ʻi he māʻoniʻoni.

11 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.

Tuku ke fiefia ʻae moʻunga ko Saione, tuku ke nekeneka ʻae ngaahi ʻofefine ʻo Siuta, ko e meʻa ʻi hoʻo ngaahi fakamaau.

12 Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.

Mou ʻeveʻeva takatakai ʻi Saione, ʻo ʻalu fakatakamilo ʻiate ia: lau hono ngaahi fale māʻolunga ʻo ia.

13 Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu,

Mou vakai lelei ki hono ngaahi puke, tokanga ki hono ngaahi fale lahi; koeʻuhi ke mou tala ia ki he toʻutangata ʻe hoko.

14 Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.

“He ko e ʻOtua ni ko hotau ʻOtua ʻo lauikuonga pea taʻengata: te ne tauhi ʻakitautolu ʻo aʻu ki he mate.”