< Žalmy 48 >
1 Píseň žalmu synů Chóre. Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
Tonon-kira. Salamo nataon’ ny Koraïta. Lehibe Jehovah ka mendrika hoderaina indrindra, ao an-tanànan’ Andriamanitsika, ao an-tendrombohiny masìna.
2 Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.
Avo mahafinaritra, fifalian’ ny tany rehetra, ny tendrombohitra Ziona, eo amin’ ny ilany avaratra, tanànan’ ny Mpanjaka lehibe.
3 Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.
Andriamanitra ao an-tranon’ andriana ao dia nanao izay hahafantarana Azy ho fiarovana avo.
4 Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,
Fa he! niangona ny mpanjaka maro, niara-nandroso avokoa izy.
5 Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.
Nijery izy ka talanjona terỳ; Very hevitra izy ka nalaky nandositra;
6 Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
Hovitra no nahazo azy teo, dia tahaka ny fanaintainan’ ny vehivavy raha miteraka.
7 Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.
Amin’ ny rivotra avy any atsinanana no namakianao ny sambon’ i Tarsisy.
8 Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.
Araka izay efa rentsika no hitantsika, tao an-tanànan’ i Jehovah, Tompon’ ny maro, tao an-tanànan’ Andriamanitsika. Andriamanitra mampitoetra azy mandrakizay. (Sela)
9 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.
Efa nieritreritra ny famindram-ponao izahay, Andriamanitra ô, tao anatin’ ny tempolinao.
10 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.
Araka ny anaranao, Andriamanitra ô, no fiderana Anao hatramin’ ny faran’ ny tany; feno fahamarinana ny tananao ankavanana.
11 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.
Aoka hifaly ny tendrombohitra Ziona, aoka ho ravoravo ny zanaka-vavin’ Joda, noho ny fitsaranao.
12 Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.
Manodidina an’ i Ziona ianareo, eny, mandehana manodidina azy; isao ny tilikambony,
13 Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu,
Hevero tsara ny mandany, diniho ny tranon’ andrianany, mba hambaranareo amin’ ny taranaka mandimby.
14 Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.
Fa izany no Andriamanitra, dia Andriamanitsika mandrakizay doria; Izy no hitarika antsika na dia hatramin’ ny fahafatesana aza.