Žalmy 48
1 Píseň žalmu synů Chóre. Veliký jest Hospodin, a převelmi chvalitebný v městě Boha našeho, na hoře svatosti své.
Cantico di Salmo, de' figliuoli di Core IL Signore [è] grande, e molto glorioso Nella Città dell'Iddio nostro, [nel] monte della sua santità.
2 Ozdoba krajiny, útěcha vší země jestiť hora Sion, k straně půlnoční, město krále velikého.
Il monte di Sion, il fondo verso il Settentrione, La Città del gran Re [È in] bella contrada, [è] la gioia di tutta la terra.
3 Bůh na palácích jeho, a znají ho býti vysokým hradem.
Iddio [è] riconosciuto ne' palazzi di essa, per alta fortezza.
4 Nebo aj, králové když se shromáždili a spolu táhli,
Perciocchè ecco, i re si erano adunati, Ed erano tutti insieme passati oltre.
5 Sami to uzřevše, velmi se divili, a předěšeni byvše, náhle utíkali.
Come prima [la] videro, furono attoniti, Si smarrirono, si affrettarono [a fuggire].
6 Tuť jest je strach popadl, a bolest jako ženu rodící.
Tremore li colse quivi; Doglia, come di donna che partorisce.
7 Větrem východním rozrážíš lodí Tarské.
[Furono rotti come] per lo vento orientale [Che] rompe le navi di Tarsis.
8 Jakž jsme slýchali, tak jsme spatřili, v městě Hospodina zástupů, v městě Boha našeho. Bůh upevní je až na věky.
Come avevamo udito, così abbiam veduto, Nella Città del Signor degli eserciti, Nella Città dell'Iddio nostro; Iddio la stabilirà in perpetuo. (Sela)
9 Rozjímáme, ó Bože, milosrdenství tvé u prostřed chrámu tvého.
O Dio, noi abbiamo, chetamente aspettata la tua benignità Dentro al tuo Tempio.
10 Jakož jméno tvé, Bože, tak i chvála tvá až do končin země; pravice tvá zajisté plná jest spravedlnosti.
O Dio, quale [è] il tuo Nome, Tale [è] la tua lode, infino all'estremità della terra; La tua destra è piena di giustizia.
11 Raduj se, horo Sione, plésejte, dcery Judské, z příčiny soudů Božích.
Il monte di Sion si rallegrerà, Le figliuole di Giuda festeggeranno, per li tuoi giudicii.
12 Obejděte Sion, a obstupte jej, sečtěte věže jeho.
Circuite Sion, e andate attorno a lei, Contate le sue torri.
13 Přiložte mysl svou k ohradě, popatřte na paláce jeho, abyste uměli vypravovati věku potomnímu,
Ponete mente alle bastie, Mirate l'altezza de' suoi palazzi; Acciocchè [lo] raccontiate all'età a venire.
14 Že tento Bůh jest Bůh náš na věčné věky, a že on vůdce náš bude až do smrti.
Perciocchè questo Dio [è] il nostro Dio in sempiterno; Egli ci giuderà infino alla morte.
