< Žalmy 46 >
1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.
[Psalm Lun Tulik Natul Korah] God El nien molela lasr ac ku lasr, Su arulana apkuran nu sesr ke pacl in keok in kasrekut.
2 A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.
Ke ma inge kut ac fah tiana sangeng Finne kusrusr faclu ac eol uh mokukla nu in acn loal meoa.
3 Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)
Meoa finne ngirngir ac pulkulak, Ac eol uh finne rarrar ke kusrusr la.
4 Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.
Oasr soko infacl su ase mwe engan nu ke siti lun God, Nu in lohm mutal sin El Su Fulatlana.
5 Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.
God El muta in siti sac, ouinge ac fah tiana kunausyukla; El ac fah tuku kasru siti sac ke srakna toang.
6 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.
Mutanfahl uh sangeng, tokosrai uh usrusryak; God El kouyak ke pusren pulahl, ac faclu kofelik.
7 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
LEUM GOD Kulana El wi kut; God lal Jacob El nien molela lasr.
8 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.
Fahsru ac liye ma LEUM GOD El orala; Liye ma sakirik El oru fin faclu.
9 Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,
El tulokinya mweun fin faclu nufon; El koteya mwe pisr, kunausla osra, Ac esukak mwe loang uh.
10 Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.
Ac El fahk, “Kowos in tia sifil mweun, ac etu lah nga God, Nga fulat inmasrlon mutunfacl uh, Nga fulatlana fin faclu.”
11 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)
LEUM GOD Kulana El wi kut; God lal Jacob El nien molela lasr.