Žalmy 46

1 Přednímu kantoru z synů Chóre, píseň na alamot. Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

Ein Lied der Kinder Korah von der Jugend, vorzusingen. Gott ist unsere Zuversicht und Stärke, eine Hilfe in den großen Nöten, die uns getroffen haben.

2 A protož nebudeme se báti, byť se pak i země podvrátila, a zpřevracely se hory do prostřed moře.

Darum fürchten wir uns nicht, wenngleich die Welt unterginge und die Berge mitten ins Meer sänken,

3 Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. (Sélah)

wenngleich das Meer wütete und wallete und von seinem Ungestüm die Berge einfielen. (Sela)

4 Potok a pramenové jeho obveselují město Boží, nejsvětější z příbytků Nejvyššího.

Dennoch soll die Stadt Gottes fein lustig bleiben mit ihren Brünnlein, da die heiligen Wohnungen des Höchsten sind.

5 Bůh jest u prostřed něho, nepohneť se; přispějeť jemu Bůh na pomoc hned v jitře.

Gott ist bei ihr drinnen, darum wird sie wohl bleiben; Gott hilft ihr frühe.

6 Když hlučeli národové, a pohnula se království, vydal hlas svůj, a rozplynula se země.

Die Heiden müssen verzagen und die Königreiche fallen; das Erdreich muß vergehen, wenn er sich hören läßt.

7 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)

Der HERR Zebaoth ist mit uns, der Gott Jakobs ist unser Schutz. (Sela)

8 Poďte, vizte skutky Hospodinovy, jakýchť jest pustin nadělal na zemi.

Kommt her und schauet die Werke des HERRN, der auf Erden solch Zerstören anrichtet,

9 Přítrž činí bojům až do končin země, lučiště láme, kopí posekává, a vozy spaluje ohněm,

der den Kriegen steuert in aller Welt, der Bogen zerbricht, Spieße zerschlägt und Wagen mit Feuer verbrennt.

10 Mluvě: Upokojtež se, a vězte, žeť jsem já Bůh, kterýž vyvýšen budu mezi národy, vyvýšen budu na zemi.

Seid stille und erkennet, daß ich Gott bin! Ich will Ehre einlegen unter den Heiden, ich will Ehre einlegen auf Erden.

11 Hospodin zástupů jest s námi, hradem vysokým jest nám Bůh Jákobův. (Sélah)