Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
S svojimi ušesi smo slišali, oh Bog, naši očetje so nam povedali, kakšno delo si storil v njihovih dneh, v davnih časih.
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Kako si s svojo roko napodil pogane in naselil njih; kako si prizadel ljudstvo in jih pregnal.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
Kajti dežele niso prejeli v posest s svojim lastnim mečem niti jih ni rešil njihov lastni laket, temveč tvoja desnica in tvoj laket in svetloba tvojega obličja, ker imaš do njih naklonjenost.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Ti si moj Kralj, oh Bog, zapovej osvoboditve za Jakoba.
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
S teboj bomo podrli svoje sovražnike. S tvojim imenom bomo pomendrali te, ki se dvigujejo zoper nas.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
Kajti ne bom zaupal v svoj lok niti me ne bo rešil moj meč.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
Toda ti si nas rešil pred našimi sovražniki in osramotil tiste, ki so nas sovražili.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
Z Bogom se bahamo ves dan in tvoje ime hvalimo na veke. (Sela)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
Toda ti si nas zavrgel in nas izročil v sramoto, in z našimi vojskami ne greš naprej.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Delaš nas, da se pred sovražnikom obračamo nazaj, in tisti, ki nas sovražijo, plenijo zase.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Izročil si nas kakor ovce, določene za hrano in razkropil si nas med pogane.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Zastonj prodajaš svoje ljudstvo in svojega bogastva ne povečuješ z njihovo ceno.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Delaš nas [za] grajo našim sosedom, norčevanje in posmeh tem, ki so okoli nas.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Delaš nas [za] tarčo posmeha med pogani, zmajevanje z glavo med ljudstvom.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Moja zmedenost je nenehno pred menoj in pokrila me je sramota mojega obraza
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
zaradi glasu tistega, ki me graja in preklinja zaradi sovražnika in maščevalca.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Vse to je prišlo nad nas, vendar te nismo pozabili niti s tvojo zavezo nismo ravnali napačno.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Naše srce se ni obrnilo niti se naši koraki niso nagnili s tvoje poti,
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
čeprav si nas boleče zlomil na kraju zmajev in nas pokril s smrtno senco.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Če smo pozabili ime svojega Boga ali iztegnili roke k tujemu bogu,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
mar Bog tega ne bo razpoznal? Kajti on pozna skrivnosti srca.
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
Da, zaradi tebe smo pobijani ves dan, imajo nas kakor ovce za zakol.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Zbudi se, zakaj spiš, oh Gospod? Vstani, ne zavrzi nas za vedno.
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Zakaj skrivaš svoj obraz in pozabljaš našo stisko in naše zatiranje?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Kajti naša duša je sklonjena v prah, naš trebuh se lepi na zemljo.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Vstani za našo pomoč in nas odkupi zaradi svojih usmiljenj.
