< Žalmy 44 >

1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
Guð, við höfum heyrt um máttarverk þín á dögum forfeðra okkar. Þeir hafa sagt:
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Hann rak heiðnu þjóðirnar úr landinu og gaf okkur það, lét Ísrael setjast hér að.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
Ekki sigruðu þeir af eigin krafti, heldur vegna máttar þíns og velþóknunar þinnar á þeim.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Þú ert konungur minn og Guð. Láttu þjóð þína vinna sigur!
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
Aðeins í þínum krafti og nafni sigrum við óvininn.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
Vopnin duga skammt, þau tryggja ekki sigur.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
Aðeins með þinni hjálp getum við sigrað.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
Guð, aftur og aftur hrósa ég mér af þér. Hvernig get ég þakkað þér sem skyldi!
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
En þó hefur þú, Drottinn, nú um stund yfirgefið okkur og ekki stutt í orustum.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Já, þú hefur barist gegn okkur og við höfum flúið. Óvinir okkar gerðu árás. Þeir rændu og rupluðu.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Þú hefur farið með okkur eins og sláturfé, tvístrað okkur meðal þjóðanna.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Þú selur þjóð þína fyrir lítið, metur hana einskis virði.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Nágrannarnir hæða okkur og spotta vegna alls sem þú lætur á okkur dynja.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Þín vegna er „Gyðingur!“háðsyrði og hneyksli meðal þjóðanna, öllum til ama.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
Ég verð fyrir stöðugum skömmum,
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
mér er formælt og ég fyrirlitinn af hefnigjörnum óvinum.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
Og þetta hefur gerst, Drottinn, þrátt fyrir tryggð okkar við þig. Sáttmála þinn höfum við ekki rofið.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
Ekki höfum við snúið okkur gegn þér, ekki vikið eitt skref af vegi þínum!
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
Væri svo, gætum við skilið refsingu þína, landauðn og niðdimmu dauðans.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
Ef við hefðum hætt að tilbiðja Guð og snúið okkur að hjáguðadýrkun,
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
hefði honum þá ekki verið kunnugt um það? Hann sem þekkir alla hluti og leyndarmál mannanna.
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
En það höfum við ekki gert. Við erum í dauðans hættu fyrir það eitt að þjóna þér! Við erum eins og lömb leidd til slátrunar!
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Vakna þú! Rís þú á fætur! Hvers vegna sefur þú, Drottinn? Hefur þú hafnað okkur fyrir fullt og allt?
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Hvers vegna horfir þú í aðra átt? Af hverju er þér sama um sorg okkar og neyð?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
Við erum fallnir og liggjum hér endilangir.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Rís þú upp, Drottinn, komdu og hjálpaðu okkur! Frelsaðu okkur vegna eilífrar elsku þinnar.

< Žalmy 44 >