Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
For the end, a Psalm for instruction, for the sons of Core. O God, we have heard with our ears, our fathers have told us, the work which thou wroughtest in their days, in the days of old.
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
Thine hand utterly destroyed the heathen, and thou didst plant them: thou didst afflict the nations, and cast them out.
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
For they inherited not the land by their [own] sword, and their [own] arm did not deliver them; but thy right hand, and thine arm, and the light of thy countenance, because thou wert well pleased in them.
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
Thou art indeed my King and my God, who commandest deliverances for Jacob.
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
In thee will we push down our enemies, and in thy name will we bring to nought them that rise up against us.
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
For I will not trust in my bow, and my sword shall not save me.
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
For thou hast saved us from them that afflicted us, and hast put to shame them that hated us.
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
In God will we make our boast all the day, and to thy name will we give thanks for ever. (Pause)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
But now thou hast cast off, and put us to shame; and thou wilt not go forth with our hosts.
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
Thou hast turned us back before our enemies; and they that hated us spoiled for themselves.
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
Thou madest us as sheep for meat; and thou scatteredst us among the nations.
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
Thou hast sold thy people without price, and there was no profit by their exchange.
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
Thou hast made us a reproach to our neighbours, a scorn and derision them that are round about us.
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
Thou hast made us a proverb among the Gentiles, a shaking of the head among the nations.
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
All the day my shame is before me, and the confusion of my face has covered me,
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
because of the voice of the slanderer and reviler; because of the enemy and avenger.
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
All these things are come upon us: but we have not forgotten thee, neither have we dealt unrighteously in thy covenant.
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
And our heart has not gone back; but thou hast turned aside our paths from thy way.
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
For thou hast laid us low in a place of affliction, and the shadow of death has covered us.
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
If we have forgotten the name of our God, and if we have spread out our hands to a strange god; shall not God search these things out?
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
for he knows the secrets of the heart.
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
For, for thy sake we are killed all the day long; we are counted as sheep for slaughter.
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
Awake, wherefore sleepest thou, O Lord? arise, and do not cast [us] off for ever.
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
Wherefore turnest thou thy face away, [and] forgettest our poverty and our affliction?
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
For our soul has been brought down to the dust; our belly has cleaved to the earth.
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
Arise, O Lord, help us, and redeem us for thy name's sake.
