Žalmy 44
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
可拉后裔的训诲诗，交与伶长。 神啊，你在古时， 我们列祖的日子所行的事， 我们亲耳听见了； 我们的列祖也给我们述说过。
2 Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
你曾用手赶出外邦人， 却栽培了我们列祖； 你苦待列邦， 却叫我们列祖发达。
3 Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
因为他们不是靠自己的刀剑得地土， 也不是靠自己的膀臂得胜， 乃是靠你的右手、你的膀臂， 和你脸上的亮光， 因为你喜悦他们。
4 Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
神啊，你是我的王； 求你出令使雅各得胜。
5 V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
我们靠你要推倒我们的敌人， 靠你的名要践踏那起来攻击我们的人。
6 Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
因为，我必不靠我的弓； 我的刀也不能使我得胜。
7 Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
惟你救了我们脱离敌人， 使恨我们的人羞愧。
8 A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
我们终日因 神夸耀， 还要永远称谢你的名。 (细拉)
9 Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
但如今你丢弃了我们，使我们受辱， 不和我们的军兵同去。
10 Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
你使我们向敌人转身退后； 那恨我们的人任意抢夺。
11 Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
你使我们当作快要被吃的羊， 把我们分散在列邦中。
12 Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
你卖了你的子民也不赚利， 所得的价值并不加添你的资财。
13 Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
你使我们受邻国的羞辱， 被四围的人嗤笑讥刺。
14 Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
你使我们在列邦中作了笑谈， 使众民向我们摇头。
15 Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
我的凌辱终日在我面前， 我脸上的羞愧将我遮蔽，
16 A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
都因那辱骂毁谤人的声音， 又因仇敌和报仇人的缘故。
17 Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
这都临到我们身上， 我们却没有忘记你， 也没有违背你的约。
18 Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
我们的心没有退后； 我们的脚也没有偏离你的路。
19 Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
你在野狗之处压伤我们， 用死荫遮蔽我们。
20 Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
倘若我们忘了 神的名， 或向别神举手，
21 Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
神岂不鉴察这事吗？ 因为他晓得人心里的隐秘。
22 Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
我们为你的缘故终日被杀； 人看我们如将宰的羊。
23 Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
主啊，求你睡醒，为何尽睡呢？ 求你兴起，不要永远丢弃我们！
24 I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
你为何掩面， 不顾我们所遭的苦难和所受的欺压？
25 Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
我们的性命伏于尘土； 我们的肚腹紧贴地面。
26 Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
求你起来帮助我们！ 凭你的慈爱救赎我们！
