Žalmy 42
1 Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující. Jakož jelen řve, dychtě po tekutých vodách, tak duše má řve k tobě, ó Bože.
Kumqondisi wokuhlabela. Ihubo lamaDodana kaKhora. Njengempala inxwanela imifula yamanzi, kunjalo umphefumulo wami uyakunxwanela, Oh Nkulunkulu.
2 Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?
Umphefumulo wami womela uNkulunkulu, uNkulunkulu ophilayo. Ngizahamba nini ngiyohlangana loNkulunkulu?
3 Slzy mé jsou mi místo chleba dnem i nocí, když mi říkají každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
Inyembezi zami seziyikudla kwami imini lobusuku, lapho abantu besithi kimi ilanga lonke, “Ungaphi uNkulunkulu wakho?”
4 Na to když se rozpomínám, téměř duši svou sám v sobě vylévám, že jsem chodíval s mnohými, a ubírával jsem se s nimi do domu Božího s hlasitým zpíváním, a díkčiněním v zástupu plésajících.
Lezizinto ngiyazikhumbula nxa ngizisola kakhulu ngidabukile: Ngangihamba endlini kaNkulunkulu, ngaphansi kwempiko zikaSomandla sihlokoma ngentokozo langokubonga lexuku elithakazelela umkhosi.
5 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu, i hojné spasení tváři jeho.
Kungani wephukile na, wena mphefumulo wami? Kungani udungekile kanje ngaphakathi kwami? Beka ithemba lakho kuNkulunkulu, ngoba ngisezakumdumisa, uMsindisi wami loNkulunkulu wami.
6 Můj Bože, jak tesklí duše má! Protož se na tě rozpomínám v krajině Jordánské a Hermonské, na hoře Mitsar.
Umphefumulo wami wephukile ngaphakathi kwami; ngakho ngizakukhumbula kusukela esifundeni seJodani, iziqongo zaseHemoni, kusukela entabeni iMizari.
7 Propast propasti se ozývá k hlučení trub tvých, všecka vlnobití tvá a rozvodnění tvá na mne se svalila.
Inziki imemeza inziki phakathi kwenhlokomo yezimpophoma zakho; wonke amavinqo lokukhaphaka sekugabhela phezu kwami.
8 Věřím však, žeť mi udělí ve dne Hospodin milosrdenství svého, a v noci písnička jeho se mnou, a modlitba má k Bohu života mého.
Emini uThixo uyaluqondisa uthando lwakhe ebusuku ingoma yakhe ikhona kimi umkhuleko kuNkulunkulu wempilo yami.
9 Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?
Ngithi kuNkulunkulu iDwala lami, “Kutheni usungikhohliwe na? Kutheni sengizula ngingolilayo, ngincindezelwa yisitha na?”
10 Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj?
Amathambo ami ezwa ubuhlungu obungiqedayo lapho izitha zami zingihoza, zisithi kimi ilanga lonke, “Ungaphi uNkulunkulu wakho?”
11 Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj.
Kungani wephukile na, wena mphefumulo wami? Kungani udungekile kanje ngaphakathi kwami? Beka ithemba lakho kuNkulunkulu, ngoba ngisezakumdumisa, uMsindisi wami loNkulunkulu wami.
