< Žalmy 38 >
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Anma sunusu için Davut'un mezmuru Ya RAB, öfkelenip azarlama beni, Gazapla yola getirme!
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Okların içime saplandı, Elin üzerime indi.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Öfken yüzünden sağlığım bozuldu, Günahım yüzünden rahatım kaçtı.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Çünkü suçlarım başımdan aştı, Taşınmaz bir yük gibi sırtımda ağırlaştı.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Akılsızlığım yüzünden Yaralarım iğrenç, irinli.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Eğildim, iki büklüm oldum, Gün boyu yaslı dolaşıyorum.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Çünkü belim ateş içinde, Sağlığım bozuk.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Tükendim, ezildim alabildiğine, İnliyorum yüreğimin acısından.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Ya Rab, bütün özlemlerimi bilirsin, İniltilerim senden gizli değil.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Yüreğim çarpıyor, gücüm tükeniyor, Gözlerimin feri bile söndü.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Eşim dostum kaçar oldu derdimden, Yakınlarım uzak duruyor benden.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Canıma susayanlar bana tuzak kuruyor, Zararımı isteyenler kuyumu kazıyor, Gün boyu hileler düşünüyorlar.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Ama ben bir sağır gibi duymuyorum, Bir dilsiz gibi ağzımı açmıyorum;
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Duymaz, Ağzında yanıt bulunmaz bir adama döndüm.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Umudum sende, ya RAB, Sen yanıtlayacaksın, ya Rab, Tanrım benim!
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Çünkü dua ediyorum: “Halime sevinmesinler, Ayağım kayınca böbürlenmesinler!”
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Düşmek üzereyim, Acım hep içimde.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Suçumu itiraf ediyorum, Günahım yüzünden kaygılanıyorum.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Ama düşmanlarım güçlü ve dinç, Yok yere benden nefret edenler çok.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
İyiliğe karşı kötülük yapanlar bana karşı çıkar, İyiliğin peşinde olduğum için.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Beni terk etme, ya RAB! Ey Tanrım, benden uzak durma!
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Yardımıma koş, Ya Rab, kurtuluşum benim!