Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Mazmur Daud pada waktu mempersembahkan korban peringatan. TUHAN, janganlah menghukum aku dalam geram-Mu, dan janganlah menghajar aku dalam kepanasan murka-Mu;
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
sebab anak panah-Mu menembus aku, tangan-Mu telah turun menimpa aku.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Tidak ada yang sehat pada dagingku oleh karena amarah-Mu, tidak ada yang selamat pada tulang-tulangku oleh karena dosaku;
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
sebab kesalahanku telah menimpa kepalaku; semuanya seperti beban berat yang menjadi terlalu berat bagiku.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Luka-lukaku berbau busuk, bernanah oleh karena kebodohanku;
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
aku terbungkuk-bungkuk, sangat tertunduk; sepanjang hari aku berjalan dengan dukacita.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Sebab pinggangku penuh radang, tidak ada yang sehat pada dagingku;
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
aku kehabisan tenaga dan remuk redam, aku merintih karena degap-degup jantungku.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Tuhan, Engkau mengetahui segala keinginanku, dan keluhkupun tidak tersembunyi bagi-Mu;
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
jantungku berdebar-debar, kekuatanku hilang, dan cahaya matakupun lenyap dari padaku.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Sahabat-sahabatku dan teman-temanku menyisih karena penyakitku, dan sanak saudaraku menjauh.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Orang-orang yang ingin mencabut nyawaku memasang jerat, orang-orang yang mengikhtiarkan celakaku, memikirkan kehancuran dan merancangkan tipu daya sepanjang hari.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Tetapi aku ini seperti orang tuli, aku tidak mendengar, seperti orang bisu yang tidak membuka mulutnya;
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
ya, aku ini seperti orang yang tidak mendengar, yang tak ada bantahan dalam mulutnya.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Sebab kepada-Mu, ya TUHAN, aku berharap; Engkaulah yang akan menjawab, ya Tuhan, Allahku.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Pikirku: "Asal mereka jangan beria-ria karena aku, jangan membesarkan diri terhadap aku apabila kakiku goyah!"
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Sebab aku mulai jatuh karena tersandung, dan aku selalu dirundung kesakitan;
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
ya, aku mengaku kesalahanku, aku cemas karena dosaku.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Orang-orang yang memusuhi aku besar jumlahnya, banyaklah orang-orang yang membenci aku tanpa sebab;
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
mereka membalas yang jahat kepadaku ganti yang baik, mereka memusuhi aku, karena aku mengejar yang baik.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Jangan tinggalkan aku, ya TUHAN, Allahku, janganlah jauh dari padaku!
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Segeralah menolong aku, ya Tuhan, keselamatanku!
