< Žalmy 38 >
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Abụ Ọma Devid. Arịrịọ. Biko, Onyenwe anyị, abarala m mba nʼiwe, maọbụ taa m ahụhụ mgbe iwe gị dị ọkụ.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Nʼihi na àkụ gị niile amapuola m ahụ, aka gị adakwasịkwala m, dịka ọ bụ ọkpọ.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Nʼihi oke iwe gị, ọ dịghị izuoke dị nʼime anụ ahụ; enweghịkwa m udo nʼime ọkpụkpụ m niile nʼihi mmehie m.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Mmetụta ikpe ọmụma m na-adakwasị m dịka ibu arọ nke dị arọ karịa m.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Ọnya m na-ere ure na-asọ oyi nʼihi mmehie enweghị uche m.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Abụ m onye a nyidara ma kwatukwaa nʼala ogologo ụbọchị niile, ana m agagharị nʼiru ụjụ.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Azụ na-egbu m mgbu nke ukwuu ahụ adịghịkwa m.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Ume ọbụla adịghịkwa nʼime. Adị m ka onye e gwepịara egwepịa. Ana m asụ ude nʼihi oke ihe mgbu nke obi.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
O Onyenwe m, ị maara agụụ niile nke na-agụ obi m; ịsụ ude m ezokwaghị ezo nʼebe ị nọ.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Obi na-alọ m mmiri, ike na-agwụkwa m, ìhè esitekwala nʼanya m pụọ.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Ndị m hụrụ nʼanya na ndị enyi m na-asọ m oyi nʼihi ọnya m, ndị agbataobi m na-anọ m ebe dị anya.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Ndị na-achọ igbu m na-esiri m ọnya, ndị ahụ chọrọ imerụ m ahụ na-ekwu maka ihe dakwasịrị m; ogologo ụbọchị niile ha na-agba izuzu aghụghọ.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Adị m ka onye ntị chiri, onye na-apụghị ịnụ ihe ọbụla, dịka onye ogbu, onye na-apụghị imeghe ọnụ ya.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Adịla m dịka onye na-anaghị anụ ihe, onye ọnụ ya apụghị ịsa okwu.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
O Onyenwe anyị, ana m eche gị; o Onyenwe m Chineke m, ị ga-aza.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Nʼihi na asịrị m, “Ekwela ka ha ṅụrịa ọṅụ nʼisi m; maọbụ bulie onwe ha elu nʼebe m nọ mgbe ụkwụ m na-agbuchapụ.”
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Nʼihi na lee, ana m achọ ịda ada. Anọkwa m nʼọnọdụ oke mgbu.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Ana m ekwupụta mmehie m; mmehie m na-ewute m.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Ndị iro m, ndị na-eme ihe ike dị ọtụtụ, ndị na-akpọ m asị, na-enweghị ihe m mere, bara ụba.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Ndị na-eji ihe ọjọọ akwụghachi m ezi ihe, na-ebo ebubo megide m nʼagbanyeghị na m na-achọ ime naanị ezi ihe.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
O Onyenwe anyị, ahapụkwala m; O Chineke m, anọkwala m ebe dị anya.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Bịa ọsịịsọ inyere m aka Onyenwe m na Onye nzọpụta m.