< Žalmy 38 >
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Zabura ta Dawuda. Roƙo ne. Ya Ubangiji, kada ka tsawata mini cikin fushinka ko ka hore ni cikin hasalarka.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Gama kibiyoyinka sun soke ni, hannunka kuma ya fāɗo a kaina.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Saboda hasalarka babu lafiya a jikina; ƙasusuwana ba lafiya saboda zunubina.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Laifofina sun mamaye ni kamar nauyin da ya sha ƙarfin ɗauka.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Miyakuna sun ruɓe suna kuma wari saboda wawancina na zunubi.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
An tanƙware ni aka kuma ƙasƙantar da ni; dukan yini ina ta kuka.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Bayana yana fama da zazzaɓi; babu lafiya a jikina.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Na gaji sharkaf an kuma ragargaza ni; ina nishi da wahala a cikin zuciyata.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Dukan bukatata tana a shimfiɗe a gabanka, ya Ubangiji; ajiyar zuciyata ba ta ɓoyuwa daga gare ka.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Zuciyata na bugu, ƙarfina kuma ya ƙare, har ma haske ya rabu da idanuna.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Abokaina da maƙwabtana sun guje ni saboda miyakuna; maƙwabtana ba sa zuwa kusa.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Waɗanda suke neman raina sun sa tarkonsu, waɗanda suke so su cuce ni suna zance lalatar da ni; yini sukutum suna ƙulla mini maƙarƙashiya.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Ni kamar kurma ne, wanda ba ya ji, kamar bebe, wanda ba ya iya buɗe bakinsa.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Na zama kamar mutumin da ba ya ji, wanda bakinsa ba ya iya ba da amsa.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Na dogara gare ka, ya Ubangiji; za ka amsa, ya Ubangiji Allahna.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Gama na ce, “Kada ka bar su su yi farin ciki a kaina ko su yi kirari a kaina sa’ad da ƙafata ta yi santsi.”
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Gama ina gab da fāɗuwa, kuma cikin azaba nake kullum.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Na furta laifina; na damu da zunubina.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Da yawa ne masu gāba da ni da ƙarfi; waɗanda suke kina ba dalili sun yi yawa.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Waɗanda suke sāka alherina da mugunta, suna cin zarafina sa’ad da nake bin abin da yake daidai.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Ya Ubangiji, kada ka yashe ni; kada ka yi nesa da ni, ya Allahna.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Zo da sauri ka taimake ni, Ya Ubangiji Mai Cetona.