< Žalmy 38 >

1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
Youn Sòm David; tankou yon sonj memorab O SENYÈ, pa repwoche mwen nan kòlè Ou, ni fè m chatiman nan kòlè Ou k ap brile.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Paske flèch Ou yo fin antre fon anndan m, epi men Ou fin peze m.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Nanpwen anyen ki ansante nan chè m, akoz endiyasyon Ou. Nanpwen lasante nan zo m yo akoz peche mwen.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Paske inikite mwen yo fin monte sou tèt mwen. Tankou yon fado lou, yo peze twòp pou mwen.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Blesi mwen yo vin santi e anfle akoz foli mwen.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Mwen fin koube nèt e bese anpil. Mwen ap fè doulè tout lajounen.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Paske ren mwen plen ak brile. Nanpwen anyen ansante nan chè m.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Mwen pa kab santi anyen ankò. Mwen fin kraze nèt. Vwa m plenyen akoz kè m ajite.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
SENYÈ, tout volonte m devan Ou. Tout plent a vwa m yo pa kache a Ou menm.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Kè m bat fò, fòs mwen kite m. Menm limyè a zye m, menm sa fin kite mwen.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Pwòch mwen yo avèk zanmi mwen yo kanpe nan distans akoz touman m. Fanmi m yo kanpe byen lwen.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
(Sila) ki chache lavi m yo, ap prepare pyèj yo pou mwen. (Sila) ki chache fè m donmaj yo ap fè menas destriksyon. Y ap manniganse trayizon tout lajounen.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Men mwen menm, tankou yon moun mouri, mwen pa tande; Epi se tankou yon bèbè, ki pa ouvri bouch li.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Wi, mwen tankou yon nonm ki pa tande. E nan bouch mwen, pa gen repons.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Paske mwen mete espwa m nan Ou, O SENYÈ. Ou va reponn, O SENYÈ, Bondye mwen an.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Paske mwen te di: “Ke yo pa vin rejwi sou mwen. Pou lè pye m chape, pou yo ta vante tèt yo kont mwen.”
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Paske mwen prèt pou tonbe. Tristès mwen devan m tout tan.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Konsa, mwen konfese inikite mwen. Mwen ranpli avèk regrè akoz peche m.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Men lènmi m yo plen kouraj e fò. Yo anpil ki rayi mwen san koz.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
(Sila) ki remèt mal pou byen yo se lènmi m akoz mwen swiv sa ki bon.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Pa abandone m, O SENYÈ. O Bondye m nan, pa rete lwen m!
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Fè vit pou ede mwen, O SENYÈ, delivrans mwen an!

< Žalmy 38 >