Žalmy 38

1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.

Psaume de David, pour se souvenir du Sabbat. Seigneur, ne me réprimande pas dans ta fureur; ne me châtie pas dans ta colère.

2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.

Car tes flèches m'ont transpercé, et tu as appesanti sur moi ta main.

3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.

En ma chair il n'est plus rien de sain en face de ta colère; il n'est point de paix pour mes os en face de mes péchés.

4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.

Car mes iniquités se sont accumulées plus haut que ma tête; elles me pèsent comme un lourd fardeau.

5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.

Mes meurtrissures sont infectes et gangrenées à cause de ma folie.

6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.

Je suis devenu misérable, entièrement courbé; j'ai marché tout le jour, plein de tristesse.

7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.

Mes flancs ont été remplis de moqueries, et il n'est rien de sain dans ma chair.

8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.

J'ai été affligé et j'ai été humilié à l'excès; je rugissais à cause des gémissements de mon cœur.

9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

Tout mon désir est devant toi; mon gémissement ne t'est point caché.

10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.

Mon cœur est troublé, ma force a défailli, et la lumière de mes yeux n'est point avec moi.

11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.

Mes amis et mes proches se sont avancés et arrêtés contre moi, et ceux qui m'approchaient de plus près se sont tenus au loin;

12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.

Tandis que j'étais pressé avec violence par ceux qui cherchaient à m'ôter la vie, et que ceux qui pensaient à mal contre moi disaient des paroles menteuses, et tout le long du jour inventaient des tromperies.

13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;

Mais moi je ne les entendais non plus qu'un sourd, et comme un muet je n'ouvrais pas la bouche.

14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.

J'étais devenu semblable à un homme qui n'entend rien, et n'a rien à répliquer en sa bouche.

15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.

Car, ô Seigneur, j'espérais en toi, et tu m'exauceras, Seigneur mon Dieu!

16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,

Et j'ai dit: Que je ne sois point pour mes ennemis un sujet de joie, ceux qui parlaient orgueilleusement contre moi quand mes pieds étaient chancelants.

17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.

Car je suis prêt à être flagellé, et ma douleur m'est toujours présente.

18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.

Et je déclarerai mon iniquité; et je serai dans la douleur au sujet de mon péché.

19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.

Cependant mes ennemis sont vivants, et ils se sont fortifiés contre moi, et le nombre de ceux qui me haïssent injustement s'est multiplié.

20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.

Ceux qui rendent le mal pour le bien m'ont calomnié, parce que je recherchais la justice.

21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.

Ne m'abandonne pas, Seigneur mon Dieu, ne te détourne point de moi.

22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.

Approche-toi pour me secourir, ô Dieu de mon salut!