Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
A Psalm of David. A lament. Reprove me not, Lord, in your anger, and chasten me not in your wrath;
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
for your arrows have sunk into me, and your hand lies heavy upon me.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
In my flesh is no soundness because of your anger, no health in my bones, because of my sin.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
For that my guilt is gone over my head: it weighs like a burden too heavy for me.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
My wounds stink and fester, for my foolishness I am tormented.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Bent and bowed am I utterly, all the day going in mourning.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
My loins are filled with burning, and in my flesh is no soundness.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
I am utterly crushed and numb; I cry louder than lion roars.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Lord, you know all that I long for, my groans are not hidden from you.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
My heart is throbbing, my strength has failed me. The light of my eyes – even it is gone from me.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
My dear ones and friends keep aloof, and my neighbors stand afar off.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
They who aim at my life lay their snares, they who seek my hurt speak of ruin, nursing treachery all the day long.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
But I turn a deaf ear and hear not; like the dumb I open not my mouth.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
I am like one without hearing, with no arguments in my mouth.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
For my hope, O Lord, is in you. You will answer, O Lord my God,
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
when I utter the hope that those who made scorn of my tottering feet may not rejoice over me.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
For I am ready to fall, my pain forsakes me never.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
I acknowledge my guilt, I am anxious because of my sin:
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
My wanton assailants are strong, those who wrongfully hate me are many,
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
who render me evil for good, and oppose me, because I make good my goal.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Do not forsake me, O Lord; my God, be not far from me.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Hasten to help me, O Lord my savior.
