Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
A psalm for David, for a remembrance of the sabbath. Rebuke me not, O Lord, in thy indignation; nor chastise me in thy wrath.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
For thy arrows are fastened in me: and thy hand hath been strong upon me.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
There is no health in my flesh, because of thy wrath: there is no peace for my bones, because of my sins.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
For my iniquities are gone over my head: and as a heavy burden are become heavy upon me.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
My sores are putrified and corrupted, because of my foolishness.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
I am become miserable, and am bowed down even to the end: I walked sorrowful all the day long.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
For my loins are filled with illusions; and there is no health in my flesh.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
I am afflicted and humbled exceedingly: I roared with the groaning of my heart.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Lord, all my desire is before thee, and my groaning is not hidden from thee.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
My heart is troubled, my strength hath left me, and the light of my eyes itself is not with me.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
My friends and my neighbours have drawn near, and stood against me. And they that were near me stood afar off:
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
And they that sought my soul used violence. And they that sought evils to me spoke vain things, and studied deceits all the day long.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
But I, as a deaf man, heard not: and as a dumb man not opening his mouth.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
And I became as a man that heareth not: and that hath no reproofs in his mouth.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
For in thee, O Lord, have I hoped: thou wilt hear me, O Lord my God.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
For I said: Lest at any time my enemies rejoice over me: and whilst my feet are moved, they speak great things against me.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
For I am ready for scourges: and my sorrow is continually before me.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
For I will declare my inequity: and I will think for my sin.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
But my enemies live, and are stronger that I: and they hate me wrongfully are multiplied.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
They that render evil for good, have detracted me, because I followed goodness.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Forsake me not, O Lord my God: do not thou depart from me.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Attend unto my help, O Lord, the God of my salvation.
