Žalmy 38
1 Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
David tahmen hnikhaih Saam laa. Aw Angraeng, palungphuihaih hoiah na zoeh hmah loe, palungbethaih hoiah doeh na thuitaek hmah.
2 Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
Nang kah ih palaanawk loe ka tak thungah akun, na ban hoiah nang boh.
3 Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
Palung na phui pongah, ka takpum ngantuihaih om ai; ka zaehaih pongah ka huhnawk ngantuihaih om ai boeh.
4 Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
Ka sakpazaehaih mah ka lu hae zaeng khoep, kai han kazit parai hmuen ah oh, ka phaw thai ai.
5 Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
Kam thuhaih pongah kai ih ahmaanawk loe hmuiset moe, qongh.
6 Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
Raihaih ka tong boeh; kanung parai ah ka krak tathuk moe, qahhaih hoiah athun qui ka vah.
7 Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
Ka kaeng loe panuet thok nathaih hoiah koi, ka takpum roe ah ngantuihaih om ai boeh.
8 Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
Tha ka zai sut boeh moe, ka pan dui boeh: tasoehhaih palungthin to ka tawnh pong ah, ka hangh.
9 Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
Aw Angraeng, ka koeh ih hmuennawk loe na hmaa ah amtueng boih, ka hanghaih lok doeh na hmaa hoiah hawk thai ai boeh.
10 Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
Ka palung loe tasoeh moe, tha doeh ka tawn ai: ka mik doeh amtueng ai boeh.
11 Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
Ka nathaih pongah ka palung ih kaminawk hoi kam puinawk mah doeh kai ang yae o taak, ka imtaeng kaminawk mah doeh kangthla ah ang oh o taak boeh.
12 Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
Ka hinghaih paduek han pakrong kaminawk loe kai hanah thaang patung o: nganbawh kana paek hanah kai pakrong kaminawk loe, athun qui amrohaih hoi alinghaih lok to thuih o.
13 Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
Toe kai loe naapang baktiah ka oh moe, pakhaa ang thai ai lokaa baktiah ka oh.
14 Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
Lok thaikop ai, lokthuih palaem let thai ai kami baktiah ni ka oh.
15 Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
Aw Angraeng, nang ni kang oep: Aw Angraeng ka Sithaw, nang mah loe nang pathim tih.
16 Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
Nihcae mah kai anghoe o thuih ueloe, kam thaek naah nihcae mah kai han amoek o thui tih, to pongah na pathim raeh, tiah ka thuih.
17 Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
Palungsethaih boeng thai ai boeh pongah, kam timh tom boeh.
18 A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
Ka sakpazaehaih to taphong moe, ka zaehaih pongah dawnpakhuem han boeh.
19 Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
Ka misanawk loe ngantui o moe, thacak o parai: tidoeh na ai ah kai hnuma kaminawk loe paroeai pop o.
20 A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
Kahoih hmuen to ka patom pongah, hoihaih to sethaih hoiah pathok kaminawk loe kai ih misa ah oh o.
21 Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
Aw Angraeng, na prawt sut hmah: Aw ka Sithaw, kangthla ah na om taak hmah.
22 Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
Aw Angraeng kai pahlonghaih, kai abomh hanah karangah angzo rae ah.
