Žalmy 37

1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.

Pesem Davidova. Ne razsrdi se zaradi hudobnih, ne zavidaj njih, ki delajo krivico.

2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.

Ker hitro se pokosé kakor seno, in kakor nežne trave zelenje odpadejo.

3 Doufej v Hospodina, a čiň dobré, přebývej na zemi a živ se spravedlivě.

Zaupaj v Gospoda in delaj dobro; prebivaj v deželi in v poštenosti se pasi.

4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.

In razveseljuj se v Gospodu, ki ti bode dal srca tvojega prošnje.

5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.

Izróči Gospodu svojo pot in zaupaj vanj; on bode že storil.

6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.

Kakor luč bode pokazal pravičnost tvojo, in pravico tvojo kakor poldan.

7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.

Zanašaj se na Gospoda in čakaj ga neprestano: ne razsrdi se zaradi njega, ki ima srečo na poti svoji; zaradi moža, ki doprinaša, kar misli.

8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.

Odjenjaj od jeze, in pústí togoto, ne razsrdi se, da bi le hudo storil.

9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.

Ker hudobniki se bodejo iztrebili: čakajoči pa Gospoda dedovali bodejo sami deželo.

10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.

In še malo, in celo ne bode krivičnega: ko bodeš ogledoval mesto njegovo, ne bode ga.

11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.

Krotki pa bodejo dedovali deželo, in radovali se bodejo v obilosti mirú.

12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,

Ko misli krivični zoper pravičnega, in škriplje sè zobmí svojimi proti njemu,

13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.

Smeje se mu Gospod, ker vidi, da prihaja dan njegov.

14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;

Meč naj so potegnili krivični in lok svoj napéli, da poderó ubozega in siromaka, da pobijejo poštene na potu:

15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.

Meč njihov predere njih srce, in zdrobé se njihovi loki.

16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.

Dobro je vsakemu pravičnemu malo, bolje nego obilost mnogim krivičnim.

17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.

Ker roke krivičnih se zdrobé, pravične pa podpira Gospod.

18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.

Gospod pozna čase poštenih, tako da bode posest njihova vekomaj.

19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;

Osramoté se ne o hudem času; temuč nasitijo se o lakoti času,

20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.

Ko krivični poginejo in sovražniki Gospoda kakor kar je drazega v jagnjetih, kakor to mine v dim, minejo oni.

21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.

Na pósodo jemlje krivični, a vrniti ne more; pravični pa je milosten in daruje:

22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.

Ker blagoslovljeni po njem podedovajo deželo, prokleti pa po njem pogubé se.

23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.

Gospod stavi stopinje možu, katerega poti se raduje.

24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.

Ko pada, ne zvrne se; ker Gospod podpira roko njegovo.

25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.

Otrok sem bil, postaral sem se tudi, ali videl nisem pravičnege zapuščenega tako, da bi kruha iskalo seme njegovo.

26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.

Ves dan deli milost in posoja, in v blagoslovu je seme njegovo.

27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.

Odstopi od hudega, in delaj dobro; tako prebivaj vekomaj.

28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.

Ker Gospod ljubi pravico, in ne zapusti njih, katerim je dobrovoljen; na veke se ohrani, seme pa krivičnih se iztrebi.

29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.

Pravični bodo podedovali deželo, in prebivali bodo večno v njej.

30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.

Pravičnega usta premišljajo modrost, in jezik njegov govori pravico.

31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.

V srci njegovem je postava njegovega Boga, noga njegova ne omahuje na hojah svojih.

32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;

Krivični pa zalezuje pravičnega in želi ga umoriti.

33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.

Gospod ga ne zapusti v roki njegovi, ne dovoli, da se obsodi, ko se sodi.

34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.

Pazi na Gospoda in drži se poti njegove: tedaj te povzdigne, da bodeš podedoval deželo, videl krivičnih pogubo.

35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.

Videl sem krivičnega, ko je pognal z veliko močjo, in se razvijal kakor domače drevo zeleneče.

36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.

Potem je minil, in glej, ni ga bilo več: ker iskal sem ga, a našel se ni.

37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,

Opazuj poštenega, in glej pravičnega, konec tega moža je mir.

38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.

Grešniki pa se pogubljajo vsi vkup; konec krivičnih se iztrebi.

39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.

Ker blaginja njih je od Gospoda, moč njih o času stiske.

40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.

In pomaga jim Gospod ter otima jih; otima jih krivičnih ter jih ohranja, ker pribegajo k njemu.