< Žalmy 37 >
1 Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
Dāvida dziesma. Neapskaities par bezdievīgiem, neiekarsies par ļauna darītājiem,
2 Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
Jo tā kā zāle tie drīz top nocirsti, un savītīs kā zaļa zāle.
3 Doufej v Hospodina, a čiň dobré, přebývej na zemi a živ se spravedlivě.
Cerē uz To Kungu un dari labu, paliec savā zemē un uzturies ar uzticību.
4 Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
Priecājies iekš Tā Kunga, tad Viņš tev dos tavas sirds lūgšanas.
5 Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
Pavēli Tam Kungam savu ceļu un cerē uz Viņu, tad Viņš gan darīs.
6 A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
Viņš liks aust tavai taisnībai kā gaismai un tavai tiesai kā dienas spožumam.
7 Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
Ciet klusu Tam Kungam un gaidi uz Viņu, neapskaities par to, kam ceļš labi izdodas, par vīru, kas dodas uz blēdīgiem padomiem.
8 Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
Atstājies no dusmības un mities no bardzības, nesaskaities, ka tu ļauna nedari.
9 Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
Jo ļaunie taps izdeldēti; bet kas uz To Kungu gaida, tie zemi iemantos.
10 Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
Mazs brīdis vēl, un bezdievīgā vairs nav; un kad Tu raudzīsi pēc viņa vietas, tad tā vairs nav.
11 Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
Bet lēnprātīgie iemantos zemi un priecāsies lielā mierā.
12 Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
Bezdievīgais glūn uz taisno un sakož savus zobus pret viņu.
13 Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
Bet Tas Kungs par viņu smejas, jo tas redz, ka viņa diena nāks.
14 Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
Bezdievīgie izvelk zobenu un uzvelk savu stopu, gāzt bēdīgo un nabagu un nokaut tos, kas uz taisniem ceļiem.
15 Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
Bet viņu zobens ies viņu pašu sirdī, un viņu stopi taps salauzti.
16 Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
Tas mazums, kas taisnam, ir labāks, nekā tā bagātība, kas daudz bezdievīgiem.
17 Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
Jo bezdievīgiem elkonis taps salauzts, bet Tas Kungs uztur taisnos.
18 Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
Tas Kungs zina sirds skaidro dienas, un viņu manta paliks mūžīgi.
19 Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
Bēdu laikā tie netaps kaunā, un bada laikā tie taps paēdināti.
20 Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
Jo bezdievīgie ies bojā, un Tā Kunga ienaidnieki kā lauku jaukums iznīks, tie iznīks kā dūmi.
21 Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
Bezdievīgais aizņem uz parādu un neatdod, bet taisnais ir žēlīgs un devīgs.
22 Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
Jo Tā Kunga svētītie iemantos zemi, bet Viņa nolādētie taps izdeldēti.
23 Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
No Tā Kunga būs stiprināti tāda vīra soļi, un ved tādu, kura ceļš viņam patīk.
24 Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
Ja viņš krīt, tad nepaliek guļam, jo Tas Kungs viņu tur pie rokas.
25 Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
Es esmu jauns bijis un arī vecs palicis, bet es neesmu redzējis taisno atstātu, nedz viņa dzimumu meklējam maizi.
26 Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
Vienmēr viņš apžēlojās un aizdod, un viņa dzimums ir par svētību.
27 Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
Atstājies no ļauna un dari labu, tad tu paliksi mūžīgi.
28 Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
Jo Tas Kungs mīl tiesu un neatstās Savus svētos; tie top mūžīgi pasargāti, bet bezdievīgo dzimums top izdeldēts.
29 Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
Taisnie iemantos zemi, un dzīvos iekš tās mūžam.
30 Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
Taisnā mute izteic gudrību, un viņa mēle runā tiesu.
31 Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
Dieva bauslība ir viņa sirdī, viņa soļi nestraipelēs.
32 Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
Bezdievīgais glūn uz taisno un meklē viņu nokaut.
33 Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
Bet Tas Kungs to nepamet viņa rokā, un to nepazudina, kad to tiesā.
34 Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
Gaidi uz To Kungu un sargi Viņa ceļu, tad Viņš tevi paaugstinās, ka tu zemi iemanto; tu redzēsi, ka bezdievīgie taps izdeldēti.
35 Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
Es esmu redzējis vienu bezdievīgu, tas darīja varas darbus un zaļoja kā paša audzis koks.
36 Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
Bet tas iznīka, un redzi, tā nebija vairs; es pēc viņa vaicāju bet viņš netapa atrasts.
37 Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
Ņem vērā sirds skaidro un uzlūko taisno, jo tādam vīram beidzot labi klāsies.
38 Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
Bet pārkāpēji kopā taps samaitāti, bezdievīgie taps beidzot izdeldēti.
39 Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
Bet taisno palīdzība ir no Tā Kunga; Tas tiem ir par stiprumu bēdu laikā.
40 Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.
Un Tas Kungs tiem palīdzēs un tos izglābs, Viņš tos izglābs no bezdievīgiem, un tos izpestīs, jo tie paļaujas uz Viņu.