< Žalmy 36 >

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
A prevaricação do impio diz no intimo do seu coração: Não ha temor de Deus perante os seus olhos.
2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
Porque em seus olhos se lisongeia, até que a sua iniquidade se descubra ser detestavel.
3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
As palavras da sua bocca são malicia e engano: deixou de entender e de fazer o bem.
4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
Projecta a malicia na sua cama; põe-se no caminho que não é bom: não aborrece o mal
5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
A tua misericordia, Senhor, está nos céus, e a tua fidelidade chega até ás mais excelsas nuvens.
6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
A tua justiça é como as grandes montanhas; os teus juizos são um grande abysmo; Senhor, tu conservas os homens e os animaes.
7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
Quão preciosa é, ó Deus, a tua benignidade, pelo que os filhos dos homens se abrigam á sombra das tuas azas.
8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
Elles se fartarão da gordura da tua casa, e os farás beber da corrente das tuas delicias;
9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
Porque em ti está o manancial da vida; na tua luz veremos a luz.
10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
Estende a tua benignidade sobre os que te conhecem, e a tua justiça sobre os rectos de coração.
11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
Não venha sobre mim o pé dos soberbos, e não me mova a mão dos impios.
12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
Ali caem os que obram a iniquidade; cairão, e não se poderão levantar.

< Žalmy 36 >