Žalmy 36
1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
Til songmeisteren; av Herrens tenar David. Dei ord som syndi gjev den ugudlege inn, kjenner eg i mitt inste hjarta. Ingen ræddhug for Gud er det for hans augo.
2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
For ein høler honom i augo ved å finna hans synd, ved å hata honom.
3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
Ordi i hans munn er urett og svik; han hev halde upp å fara visleg åt, å gjera godt.
4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
Han tenkjer upp urett på sitt lægje; han stig ut på ein veg som ikkje er god; han styggjest ikkje frå det vonde.
5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
Herre, til himmelen når di miskunn, din truskap upp til dei høge skyer.
6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
Di rettferd er som Guds fjellhøgder, dine domar er ei stort havdjup; menneskje og dyr frelser du, Herre!
7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
Kor dyrverdig er di miskunn, Gud! Og menneskjeborni flyr inn i skuggen av dine vengjer.
8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
Dei vert mette til fullnad av det feite i ditt hus, og av din yverflødande fagnad gjev du deim å drikka.
9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
For hjå deg er livsens kjelda, i ditt ljos ser me ljos.
10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
Lat di miskunn vara lenge for deim som kjenner deg, og di rettferd for dei trurøkne i hjarta!
11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
Lat ikkje ovmods fot koma yver meg, og hand av ugudlege ikkje jaga meg burt!
12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
Der fell dei som gjer urett; dei vert støytte ned og kann ikkje standa upp.
