Žalmy 36
1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho.
[Salmo] di Davide, servitor del Signore, [dato] al Capo de' Musici IL misfatto dell'empio mi dice dentro al cuore, [Ch'egli] non [ha] timore alcuno di Dio davanti agli occhi.
2 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení.
Perciocchè egli si lusinga appo sè stesso, Per venire a capo della sua iniquità, [che è pur] da odiare.
3 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil.
Le parole della sua bocca [sono] iniquità e frode; Egli non ha più intelletto da far bene.
4 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.
Egli divisa iniquità sopra il suo letto; Egli si ferma nella via [che] non [è] buona, Egli non abborre il male.
5 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků.
O Signore, la tua benignità [arriva] infino al cielo, [E] la tua verità infino alle nuvole.
6 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine.
La tua giustizia [è] simile a monti altissimi; I tuoi giudicii [sono] un grande abisso. O Signore, tu conservi uomini e bestie.
7 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají.
O Dio, quanto preziosa [è] la tua benignità! Perciò i figliuoli degli uomini si riducono sotto l'ombra delle tue ale;
8 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je.
Son saziati del grasso della tua Casa; Tu li abbeveri del torrente delle tue delizie.
9 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme.
Perciocchè appo te [è] la fonte della vita; E per la tua luce noi veggiamo la luce.
10 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem.
Stendi la tua benignità inverso quelli che ti conoscono, E la tua giustizia inverso quelli che son diritti di cuore.
11 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
Non vengami addosso il piè del superbo; E la mano degli empi non mi smuova.
12 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.
[Ecco] là, gli operatori d'iniquità son caduti; Sono stati sospinti, e non son potuti risorgere.
