Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
Contend, Adonai, with those who contend with me. Fight against those who fight against me.
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Take hold of shield and buckler, and stand up for my help.
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Brandish the spear and block those who pursue me. Tell my soul, “I am your salvation.”
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Let those who seek after my soul be disappointed and brought to dishonor. Let those who plot my ruin be turned back and confounded.
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Let them be as chaff before the wind, Ha mal'ak Yahweh [The Angel of He sustains breathing] driving them on.
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
Let their way be dark and slippery, Adonai’s angel pursuing them.
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
For without cause they have hidden their net in a pit for me. Without cause they have dug a pit for my soul.
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
Let destruction come on him unawares. Let his net that he has hidden catch himself. Let him fall into that destruction.
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
My soul shall be joyful in Adonai. It shall rejoice in his yishu'ah ·salvation·.
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
All my bones shall say, “Adonai, who is like you, who delivers the poor from him who is too strong for him; yes, the poor and the needy from him who robs him?”
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Malicious witnesses come forward. They ask me about things about which I know nothing.
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
They reward me evil for good, to the bereaving of my soul.
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
But as for me, when they were sick, my clothing was sackcloth. I afflicted my soul with fasting. My prayer teshuvah ·completely returned· into my own bosom.
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
I behaved myself as though it had been my friend or my brother. I bowed down mourning, as one who mourns his mother.
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
But in my adversity, they rejoiced, and gathered themselves together. The attackers gathered themselves together against me, and I didn’t know it. They tore at me, and didn’t cease.
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Like the profane mockers in feasts, they gnashed their teeth at me.
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Lord, how long will you look on? Rescue my soul from their destruction, my precious life from the lions.
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
I will yadah ·extend hands in thankful praise· to you in the great assembly. I will praise you among many people.
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Don’t let those who are my enemies wrongfully rejoice over me; neither let those who hate me without a cause wink their eyes.
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
For they don’t speak peace, but they devise deceitful words against those who are quiet in the land.
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
Yes, they opened their mouth wide against me. They said, “Aha! Aha! Our eye has seen it!”
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
You have seen it, Adonai. Don’t keep silent. Lord, don’t be far from me.
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Wake up! Rise up to my mishpat ·justice· me, my God! My Lord, contend for me!
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Vindicate me, Adonai my God, according to your righteousness. Don’t let them gloat over me.
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Don’t let them say in their heart, “Aha! That’s the way we want it!” Don’t let them say, “We have swallowed him up!”
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Let them be disappointed and confounded together who rejoice at my calamity. Let them be clothed with shame and dishonor who magnify themselves against me.
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Let them shout for joy and be glad, who favor my upright cause. Yes, let them say continually, “Adonai be magnified, who has pleasure in the prosperity of his servant!”
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
My tongue shall talk about your righteousness and about your tehilah ·praise song· all day long.
