Žalmy 35

1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.

[A Psalm] of David. Strive, O Jehovah, with them that strive with me; fight against them that fight against me:

2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.

Take hold of shield and buckler, and stand up for my help;

3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.

And draw out the spear, and stop [the way] against my pursuers: say unto my soul, I am thy salvation.

4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

Let them be put to shame and confounded that seek after my life; let them be turned backward and brought to confusion that devise my hurt:

5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.

Let them be as chaff before the wind, and let the angel of Jehovah drive [them] away;

6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.

Let their way be dark and slippery, and let the angel of Jehovah pursue them.

7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.

For without cause have they hidden for me their net [in] a pit; without cause they have digged [it] for my soul.

8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.

Let destruction come upon him unawares, and let his net which he hath hidden catch himself: for destruction let him fall therein.

9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.

And my soul shall be joyful in Jehovah; it shall rejoice in his salvation.

10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?

All my bones shall say, Jehovah, who is like unto thee, who deliverest the afflicted from one stronger than he, yea, the afflicted and the needy from him that spoileth him!

11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.

Unrighteous witnesses rise up; they lay to my charge things which I know not.

12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,

They reward me evil for good, [to] the bereavement of my soul.

13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.

But as for me, when they were sick, my clothing was sackcloth; I chastened my soul with fasting, and my prayer returned into mine own bosom:

14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.

I behaved myself as though [he had been] a friend, a brother to me; I bowed down in sadness, as one that mourneth [for] a mother.

15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.

But at my halting they rejoiced, and gathered together: the slanderers gathered themselves together against me, and I knew [it] not; they did tear [me], and ceased not:

16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.

With profane jesters for bread, they have gnashed their teeth against me.

17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.

Lord, how long wilt thou look on? Rescue my soul from their destructions, my only one from the young lions.

18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.

I will give thee thanks in the great congregation; I will praise thee among much people.

19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.

Let not them that are wrongfully mine enemies rejoice over me; let them not wink with the eye that hate me without cause.

20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.

For they speak not peace; and they devise deceitful words against the quiet in the land.

21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.

And they opened their mouth wide against me; they said, Aha! aha! our eye hath seen [it].

22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.

Thou hast seen [it], Jehovah: keep not silence; O Lord, be not far from me.

23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.

Stir up thyself, and awake for my right, for my cause, my God and Lord!

24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.

Judge me, Jehovah my God, according to thy righteousness, and let them not rejoice over me.

25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.

Let them not say in their heart, Aha! so would we have it. Let them not say, We have swallowed him up.

26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.

Let them be ashamed and brought to confusion together that rejoice at mine adversity; let them be clothed with shame and dishonour that magnify themselves against me.

27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.

Let them exult and rejoice that delight in my righteousness; and let them say continually, Jehovah be magnified, who delighteth in the prosperity of his servant.

28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.

And my tongue shall talk of thy righteousness, [and] of thy praise, all the day.