Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
Strive thou, O Jehovah, with those who strive with me. Fight thou against those who fight against me.
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Take hold of shield and buckler, and stand up for my help.
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Draw out the spear also, and stop the way against those who pursue me. Say to my soul, I am thy salvation.
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Let them be put to shame and brought to dishonor who seek after my soul. Let them be turned back and confounded who devise my hurt.
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Let them be as chaff before the wind, and the agent of Jehovah driving them on.
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
Let their way be dark and slippery, and the agent of Jehovah pursuing them.
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
For without cause they have hid their net for me in a pit. Without cause they have dug a pit for my soul.
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
Let destruction come upon him unawares, and let his net that he has hid catch himself. Let him fall in it with destruction.
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
And my soul shall be joyful in Jehovah. It shall rejoice in his salvation.
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
All my bones shall say, Jehovah, who is like thee, who delivers a poor man from him who is too strong for him, yea, a poor and needy man from him who robs him?
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Unrighteous witnesses rise up, they ask me of things that I know not.
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
They reward me evil for good, to the bereaving of my soul.
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
But as for me, when they were sick my clothing was sackcloth. I afflicted my soul with fasting, and my prayer returned into my own bosom.
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
I behaved myself as though it had been my friend or my brother. I bowed down mourning, as he who bewails his mother.
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
But in my adversity they rejoiced, and gathered themselves together. The wretches gathered themselves together against me, and I knew it not. They tore me, and ceased not.
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Like the profane mockers in feasts, they gnashed upon me with their teeth.
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Lord, how long will thou look on? Rescue my soul from their destructions, my darling from the lions.
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
I will give thee thanks in the great assembly. I will praise thee among much people.
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Let not those who are my enemies wrongfully rejoice over me. Neither let them wink with the eye who hate me without a cause.
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
For they speak not peace, but they devise deceitful words against those who are quiet in the land.
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
Yea, they opened their mouth wide against me. They said, Aha, aha, our eye has seen it.
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
Thou have seen it, O Jehovah. Keep not silence. O Lord, be not far from me.
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Stir up thyself, and awake to the justice to me, to my cause, my God and my Lord.
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Judge me, O Jehovah my God, according to thy righteousness, and let them not rejoice over me.
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Let them not say in their heart, Aha, so would we have it. Let them not say, We have swallowed him up.
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Let them be put to shame and confounded together who rejoice at my hurt. Let them be clothed with shame and dishonor who magnify themselves against me.
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Let them shout for joy, and be glad, who favor my righteous cause. Yea, let them say continually, Jehovah be magnified, who has pleasure in the prosperity of his servant.
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
And my tongue shall talk of thy righteousness and of thy praise all the day long.
