Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
Oelhtaih vaengkah David kah Aw BOEIPA, kai aka nen ka lungawn te han nen lah.
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Kai bomnah ham photling neh photlinglen te muk lamtah thoo lah.
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Kai aka hloem rhoek te caai neh khoh lamtah sulbung neh ham mah lah. Ka hinglu taengah, “Kai tah nang kah khangnah ni,” ti nah saeh.
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Ka hinglu aka mae rhoek he yahpok saeh lamtah a hmaithae uh saeh. Kai a thae la aka moeh rhoek te a hnuk la balkhong uh saeh lamtah ngam uh saeh.
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Khohli dong kah cangkik bangla om uh saeh lamtah BOEIPA kah puencawn loh hawk nawn saeh.
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
Amih kah longpuei te hmaisuep neh longhnal la om saeh lamtah BOEIPA kah puencawn loh amih te hloem saeh.
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
A tloengtlaih van la kai ham lawk a tung uh tih ka hinglu ham vaam a too uh.
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
Anih kah a ming mueh la khohli rhamrhael loh kae saeh lamtah lawk a tung te amah man saeh. Anih taengah khohli rhamrhael la tlak thil saeh.
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
Te vaengah ka hinglu loh BOEIPA ah omngaih vetih amah kah khangnah dongah ngaingaih ni.
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
Ka rhuh ka rhong boeih loh, “Mangdaeng te amah lakah tlungluen kut lamkah, mangdaeng neh khodaeng te khaw anih aka rheth kut lamkah BOEIPA nang bangla aka huul te unim?,” ti uh saeh.
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Kuthlahnah kah laipai rhoek te ha tlai uh tih kai loh ka ming mueh te n'dawt uh.
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
Ka hinglu kah polpainah ham a then yueng la boethae neh kai n'thuung uh.
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
Tedae kai tah amih te tloh a nue vaengah tlamhni ka pueinak nah. Ka hinglu he yaehnah neh ka phaep vaengah ka thangthuinah loh ka kodang la ha bal.
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
Pay a bangla ka manuca bangla ka ngai. A nu kah rhahdoe cangpoem bangla ka van tih kopang doela lu ka singling.
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
Tedae ka cungdonah te ko a khah uh tih tingtun uh. Hlanghaeng rhoek loh ka ming pawt vaengah ka taengah tingtun uh. Kai n'hliphen uh vaengah toeng uh pawh.
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Lailak loh kai he buh bangla tamdaengtamkha neh a no n'tah thiluh.
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Aw Boeipa, mevaeng hil nim nan sawt sut ve? Ka hinglu he khohli rhamrhael lamloh, ka oingaih cangloeng te sathuengca kut lamloh han doek lah.
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
Hlangping a yet taengah nang kan uem vetih pilnam rhaengpuei lakli ah nang kan thangthen ni.
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
A hong mai khaw ka thunkha rhoek loh kai dongah n'kokhah uh tih a lunglilungla la kai aka hmuhuet loh a mik m'mikhip thil boel saeh.
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
Rhoepnah a thui uh mueh la khohmuen he dingsuek tila thailatnah ol te a moeh uh.
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
Te dongah kai taengah a ka a ang uh tih, “Ahuei ahuei mamih mik loh a hmuh coeng,” a ti uh.
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
Na hmuh coeng BOEIPA. Na hilphah boeh. Kai taeng lamkah n'lakhla tak boeh ka Boeipa.
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Kamah kah tuituknah dongah kai ka tiktamnah ham haenghang lamtah thoo laeh ka Pathen neh ka Boeipa.
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Ka BOEIPA Pathen aw, na duengnah neh kai n'tang sak lamtah kai soah a kokhap uh boel saeh.
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Amih lungbuei ah, “Ahuei, mamih hinglu soep coeng,” ti uh boel saehAnih.” n'dolh uh coeng, “ti uh boel saeh.
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Kai kah yoethae soah ko aka hoe rhoek te rhenten yak uh saeh lamtah ngam uh saeh. Kai soah aka pomsang rhoe te yahpohnah neh mingthae loh khuk saeh.
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Kai kah duengnah aka omtoem rhoek loh tamhoe uh lamtah a kohoe uh saeh. Te dongah a sal kah ngaimongnah aka omtoem BOEIPA tah pomsang pai saeh,” ti uh yoeyah saeh.
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
Te vaengah na duengnah neh namah koehnah te ka olka loh hnin at puet thuep saeh.
