Žalmy 35
1 Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
Давидов псалом. Бори се, Господи, с ония, които се борят с мене; Воювай против ония, които воюват против мене.
2 Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
Вземи оръжие и щит, И стани да ми помогнеш.
3 Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
Изтръгни и копие, та затвори пътя на гонителите ми; Кажи на душата ми: Аз съм избавител Твой.
4 Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
Нека се посрамят и се опозорят Ония, които искат да погубят душата ми; Нека се върнат назад и се смутят Ония, които ми мислят зло.
5 Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
Нека бъдат като плява пред вятъра, И ангел Господен да ги гони.
6 Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
Нека бъде пътят им тъмен и плъзгав, И ангел Господен да ги гони.
7 Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
Защото без причина скриха за мене мрежата си в трап; Без причина изкопаха яма за душата ми.
8 Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
Да дойде върху всеки един от тях неочаквана погибел; И мрежата му, която е скрил, нека улови самия него. Той нека падне в същата погибел.
9 Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
А моята душа ще се весели в Господа, Ще се радва в избавлението Му:
10 A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
Всичките ми кости ще рекат; Господи, кой е подобен на Тебе, Който избавяш сиромаха от по-силния от него, Да! сиромаха и немощния от грабителя му?
11 Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
Несправедливи свидетели въстават И питат ме за неща, за които аз не зная нищо
12 Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
Въздават ми зло за добро, За да бъде в оскъдност душата ми.
13 Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
А аз, когато те боледуваха, Аз се обличах във вретище, Смирявах с пост душата си, И молитвата ми се връщаше в пазухата ми и се повтаряше;
14 Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
Обхождах се като с приятел, като с мой брат, Ходех наведен и нажален както кога жалее някой майка си.
15 Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
Но когато накуцвах в пътя си, те се зарадваха и се събраха. Побойници се събраха против мене, - човеци, които аз не знаех; Късаха ме без да престават.
16 S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
Като нечестивите смешкари в пиршества Скърцаха на мене със зъби.
17 Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
Господи до кога ще гледаш? Избави душата ми от погубленията им, Живота ми от тия лъвове.
18 I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
Аз ще те славословя в голямо събрание, Ще Те хваля между многочислени люде.
19 Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
Да не тържествуват над мене Ония, които несправедливо враждуват против мене; Нито да помигват с очи Ония, които ме мразят без причина.
20 Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
Защото не говорят за мир, Но измислюват лъжливи думи против тихите на земята.
21 Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
Да! те отвориха широко срещу мене устата си; Казваха: О, хохо! очите ни видяха!
22 Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
Ти си видял, Господи, да не премълчаваш; Господи, да се не отдалечиш от мене,
23 Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
Стани и събуди се за съда ми; За делото ми, Боже мой и Господи мой.
24 Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
Съди ме, Господи Боже мой, според правдата Си, И да не тържествуват над мене.
25 Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
Да не кажат в сърцето си: Ето желанието ни се изпълни. Нито да кажат: Погълнахме го.
26 Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
Да се посрамят и се опозорят заедно всички Ония, които се радват на злощастието ми; Да се облекат със срам и с позор Ония, които се големеят против мене.
27 Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
Да възклицават и да се зарадват Ония, които благоприятствуват на правото ми дело, И винаги нека казват: Да се възвеличи Господ, Който желае благоденствие на слугата Си.
28 I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
И езикът ми ще разказва Твоята правда И твоята хвала всеки ден.
