Žalmy 34
1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
Louvarei ao Senhor em todo o tempo: o seu louvor estará continuamente na minha bocca.
2 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
A minha alma se gloriará no Senhor: os mansos o ouvirão e se alegrarão.
3 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
Engrandecei ao Senhor comigo; e juntos exaltemos o seu nome.
4 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
Busquei ao Senhor, e elle me respondeu: livrou-me de todos os meus temores.
5 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
Olharam para elle, e foram illuminados; e os seus rostos não ficaram confundidos.
6 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
Clamou este pobre, e o Senhor o ouviu, e o salvou de todas as suas angustias.
7 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
O anjo do Senhor acampa-se em redor dos que o temem, e os livra.
8 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
Provae, e vêde que o Senhor é bom; bemaventurado o homem que n'elle confia.
9 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Temei ao Senhor, vós, os seus sanctos, pois não teem falta alguma aquelles que o temem.
10 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
Os filhos dos leões necessitam e soffrem fome, mas aquelles que temem ao Senhor não teem falta de coisa alguma.
11 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
Vinde, meninos, ouvi-me: eu vos ensinarei o temor do Senhor.
12 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Quem é o homem que deseja a vida, que quer largos dias para vêr o bem?
13 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
Guarda a tua lingua do mal, e os teus labios de fallarem o engano.
14 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
Aparta-te do mal, e faze o bem: procura a paz, e segue-a.
15 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
Os olhos do Senhor estão sobre os justos, e os seus ouvidos attentos ao seu clamor.
16 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
A face do Senhor está contra os que fazem o mal, para desarreigar da terra a memoria d'elles.
17 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
Os justos clamam, e o Senhor os ouve, e os livra de todas as suas angustias.
18 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
Perto está o Senhor dos que teem o coração quebrantado, e salva os contritos de espirito.
19 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
Muitas são as afflicções do justo, mas o Senhor o livra de todas.
20 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
Elle lhe guarda todos os seus ossos; nem sequer um d'elles se quebra.
21 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
A malicia matará o impio, e os que aborrecem o justo serão desolados.
22 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
O Senhor resgata a alma dos seus servos, e nenhum dos que n'elle confiam será desolado.
