< Žalmy 34 >
1 Davidův, když proměnil oblíčej svůj před Abimelechem; pročež jsa od něho vyhnán, odšel. Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.
David loe Abimelek hmaa ah kamthu angsak moe, anih mah haek ving pacoeng ah tarik ih David ih Saam laa. Angraeng loe tahamhoihaih ka paek poe han: anih pakoehhaih loe ka pahni hoi palai ah om poe tih.
2 V Hospodinu chlubiti se bude duše má, což uslyšíc tiší, budou se veseliti.
Ka hinghaih mah Angraeng to amoek haih tih: poeknaem kaminawk mah thaih o nasoe loe, anghoe o nasoe.
3 Zvelebujtež se mnou Hospodina, a jméno jeho společně vyvyšujme.
Angraeng to na pakoeh o haih ah, anih ih ahmin nawnto pakoeh o si.
4 Hledal jsem Hospodina, a vyslyšel mne, a ze všech přístrachů mých vytrhl mne.
Angraeng khaeah ka hnik naah, anih mah ang pathim; ka zithaihnawk boih thung hoiah ang pahlong.
5 Pročež k němu patřiti budou, a sbíhati se, a nebudou zahanbeny tváři jejich, ale řkou:
Anih khen kaminawk loe aanghaih to hnuk o: nihcae mikhmai ah azathaih om ai.
6 Tento chudý volal a Hospodin vyslyšel, i ze všech úzkostí jeho vysvobodil jej.
Angraeng mah amtang kami kawkhaih lok to thaih pae moe, raihaihnawk boih thung hoiah anih to pahlong.
7 Vojensky se klade anděl Hospodinův okolo těch, kteříž se ho bojí, a zastává jich.
Anih zithaih tawn kaminawk loe Angraeng ih vankaminawk mah takui khoep moe, nihcae to pahlong.
8 Okuste a vizte, jak dobrý jest Hospodin. Blahoslavený člověk, kterýž doufá v něho.
Angraeng hoihhaih to pataeng oh loe, khen o tanoek ah: anih khae amha kami loe tahamhoih.
9 Bojtež se Hospodina svatí jeho; neboť nemívají nedostatku ti, kdož se ho bojí.
Nangcae anih ih kaciim kaminawk, Angraeng to zii oh: anih zii kami loe amtanghaih om mak ai.
10 Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.
Saning nawk kaipuinawk loe thazai o sut moe, zok amthlam o; toe Angraeng pakrong kaminawk loe kahoih hmuen angaihaih om mak ai.
11 Poďtež, dítky, poslouchejte mne, bázni Hospodinově vyučovati vás budu.
Nangcae nawktanawk, angzo oh, ka lok hae tahngai oh: Angraeng zithaih loklam kang patuk o han.
12 Který člověk žádostiv jest života, a miluje dny, aby užíval dobrých věcí?
Kahoih hmuen to hnuk moe, hinglung sawk na koeh maw?
13 Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.
Loksae thuih han ai ah, na palai to angsumh loe, lok amlai han ai ah, na pahni to angsum ah.
14 Odstup od zlého, a čiň dobré, hledej pokoje, a stíhej jej.
Kasae hmuen to caeh taak ah loe, kahoih hmuen to sah ah; angdaehhaih to pakrongh loe patom ah.
15 Oči Hospodinovy obrácené jsou k spravedlivým, a uši jeho k volání jejich:
Angraeng ih mik loe katoeng kaminawk nuiah oh moe, nihcae hanghaih lok to tahngaih pae.
16 Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.
Sethaih sah kaminawk loe a oh o haih long hoiah pahnet ving han khoek to tamit bit hanah, Angraeng mah mikhmai angqoi taak.
17 Volají-li spravedliví, Hospodin vyslýchá, a ze všech jejich úzkostí je vytrhuje.
Katoeng kaminawk loe hangh o naah, Angraeng mah thaih pae moe, nihcae to raihaihnawk boih thung hoiah pahlong.
18 Nebo blízko jest Hospodin těm, kteříž jsou srdce skroušeného, a potřeným v duchu spomáhá.
Angraeng loe poek amro kaminawk khaeah anghnaih moe, dawnpakhuemhaih palungthin tawn kaminawk to pahlong.
19 Mnohé úzkosti jsou spravedlivého, ale Hospodin ze všech jej vytrhuje.
Katoeng kami loe raihaih paroeai tong langlacadoeh, to baktih hmuennawk boih thung hoiah Angraeng mah anih to pahlong.
20 Onť ostříhá všech kostí jeho, žádná z nich nebývá zlámána.
Anih ih ahuhnawk to pakuem pae boih pongah, maeto doeh angkhaek ai.
21 Bezbožníka zahubí zlost, a ti, kteříž nenávidí spravedlivého, zkaženi budou.
Toe sethaih sah kami mah kahoih ai kami to hum ueloe, katoeng kami hnuma kaminawk loe lokcaekhaih tong o tih.
22 Služebníků pak svých duše vykoupí Hospodin, a nebudou zkaženi, kteříž doufají v něho.
Angraeng mah a tamnanawk to pahlong: angmah khaeah abuep kaminawk loe lokcaekhaih hnu o mak ai.