< Žalmy 33 >
1 Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.
Juble, I rettferdige, i Herren! For de opriktige sømmer sig lovsang.
2 Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.
Pris Herren med citar, lovsyng ham til tistrenget harpe!
3 Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.
Syng en ny sang for ham, spill liflig med frydesang!
4 Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.
For Herrens ord er sant, og all hans gjerning er trofast.
5 Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.
Han elsker rettferdighet og rett; jorden er full av Herrens miskunnhet.
6 Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.
Himlene er skapt ved Herrens ord, og all deres hær ved hans munns ånde.
7 Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.
Han samler havets vann som en dynge, han legger de dype vann i forrådshus.
8 Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.
All jorden frykte for Herren, for ham beve alle de som bor på jorderike!
9 Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.
For han talte, og det skjedde; han bød, og det stod der.
10 Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.
Herren omstøter hedningenes råd, han gjør folkenes tanker til intet.
11 Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.
Herrens råd står fast evindelig, hans hjertes tanker fra slekt til slekt.
12 Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.
Salig er det folk hvis Gud Herren er, det folk han har utvalgt til sin arv.
13 Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,
Fra himmelen skuer Herren ned han ser alle menneskenes barn.
14 Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.
Fra det sted hvor han bor, ser han ned til alle dem som bor på jorden,
15 Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.
han som har skapt deres hjerter alle sammen, han som gir akt på alle deres gjerninger.
16 Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.
En konge frelses ikke ved sin store makt, en helt reddes ikke ved sin store kraft.
17 Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.
Hesten er ikke å stole på til frelse, og med sin store styrke redder den ikke.
18 Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,
Se, Herrens øie ser til dem som frykter ham, som bier på hans miskunnhet,
19 Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.
for å utfri deres sjel fra døden og holde dem i live i hungersnød.
20 Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.
Vår sjel bier på Herren; han er vår hjelp og vårt skjold.
21 V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.
For i ham fryder vårt hjerte sig, fordi vi setter vår lit til hans hellige navn.
22 Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.
Din miskunnhet, Herre, være over oss, således som vi håper på dig!