Žalmy 31

1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.

MAIN, i liki komui, kom kotin ieian ia, pwe i ender namenokala kokolata; dore kin ia la duen omui pun.

2 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.

Kapaikidi don ia karon ar akan, madan jauaja ia! Kom kotin wiala ai paipalap rojon, o kele pa i, pwen jauaja ia!

3 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.

Pwe komui ai paip, o ai kel. Kom kotin kalua ia pweki mar omui.

4 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.

Kom kotin api ia jan nan injar, me re wiai on ia, pwe komui kele pa i.

5 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.

I kakaliki on komui nen i; kom kotin dore ia la, komui Main Kot melel.

6 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.

I juedeki me kin kaporoporeki dikedik en ani mal akan, a i liki Ieowa.

7 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.

I pan pereperen o polauleki omui kalanan, pwe komui me kotin mani ai luet, o kotin kupura nen i ni anjau apwal.

8 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.

O re der mueid on ai imwintiti, ren kaloe ia di. Kom kotin kajone na i kat nan waja jalatok.

9 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.

Ieowa, kom kotin maki on ia, pwe i majak; maj ai juedelar ki ai mamauk, pil dueta nen I o pali war ai.

10 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.

Pwe maur i luet kilar ai injenjued, o ai par akan malaulaular ki ai janejan, ai kelail tikitikelar pweki dip ai, o kokon aikna luetalar.

11 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.

Ai imwintiti kan karoj lalaue ia, o i wialar kanamenok pan men imp ai kan, o kamajak pan jau i kan; me kilan ia nani al o, kin tanwei jan ia.

12 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.

Aramaj monoke ia lar dueta me melar amen; nai rajon dal eu me mor pajan.

13 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.

Pwe i roner duen me toto kin pujerokion ia; men kamajak kapil ia pena; re kin kapun pena duen nai, pwen kae ia la.

14 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.

A I kin kaporoporeki komui Main, I ap inda: Komui ta ai Kot!

15 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.

Ai anjau mi nan lim omui, dore ai jan nan pa en ai imwintiti kan o jan me kin pakipaki ia.

16 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.

Kamarainki japwilim omui ladu jilan omui, dore ia ki omui, dore ia ki omui kalanan.

17 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. (Sheol h7585)

Main, kom der kotin mueid on, i en joredi; pwe i likwiri won komui. Me japun kan en joredi, pwe irail en nenenla nan wajan mela. (Sheol h7585)

18 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.

Kil en au en me likam akan mi nenenla, irail, me lalaue me pun kan ni laumaum, o aklapalap, o kaurur.

19 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.

Meid laud omui kalanan, me kom kotin nekinekid on me Ian komui kan, o me kom kin kajale on ir, me liki komui janjal mon aramaj akan.

20 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.

Kom kin kotin karir ir ala re omui jan karoj, me kailon kin ir, kom kin kadupal ir edi jan mon lo akamai.

21 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.

Kapina on Ieowa, me kotin kalanan laud on ia nan kanim teneten eu.

22 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.

Pwe ni ai peikajal i indindar: I lokidokilar jan mon jilan ar. Ari jo, kom kotin ereki nil en ai nidinid, ni ai potoan wer wiwer on komui.

23 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.

Komail japwilim a jaraui kan karoj, pok on Ieowa! Ieowa kin kotin jinjila me pojon akan, ap depuk on ir melel, me akla palap akan.

24 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.

Komail karoj me kaporo poreki Ieowa, en kelail o der majak!