Žalmy 31
1 Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
“For the leader of the music. A psalm of David.” In thee, O LORD! do I trust; let me never be put to shame; According to thy goodness deliver me!
2 Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
Bow down thine ear to me; help me speedily! Be to me a strong rock, a high fortress, for my deliverance!
3 Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
For thou art my rock and my high fortress; Be thou also my guide, and lead me, for thy name's sake!
4 Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
Draw me out of the net which they have secretly laid for me, For thou art my strength!
5 V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.
Into thy hand I commit my life; Thou wilt deliver me, O LORD, thou God of truth!
6 Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
I hate those who regard lying vanities, And put my trust in the LORD.
7 Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.
I will be glad and rejoice in thy mercy, That thou hast looked upon my trouble, And hast had regard to my distress;
8 Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.
That thou hast not given me up to the hands of my enemies, But hast set my feet in a wide place.
9 Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
Have mercy upon me, O LORD! for I am in trouble! My face is consumed with grief; Yea, my spirit and my body.
10 Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
For my life is wasted with sorrow, And my years with sighing; My strength faileth by reason of my affliction, And my bones are consumed on account of all my enemies.
11 U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
I have become the scorn of my neighbors, And the terror of my acquaintance; They who see me abroad flee from me.
12 Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
I am forgotten like a dead man out of mind; I am like a broken vessel.
13 Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
I hear the slander of many; fear is on every side; For they take counsel together against me; They devise to take away my life.
14 Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
But I trust in thee, O Jehovah! I say, “Thou art my God!”
15 V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
My destiny is in thy hand; Deliver me from the power of my enemies and persecutors!
16 Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
Let thy face shine upon thy servant, And save me through thy mercy!
17 Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. (Sheol h7585)
Let me not be put to shame, O LORD! for I have called upon thee; Let the wicked be put to shame; Let them be silenced in the grave! (Sheol h7585)
18 Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
Let lying lips be put to silence, Which speak proud things against the righteous, With haughtiness and contempt!
19 Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
O how great is thy goodness, which thou treasurest up for them that fear thee; Which thou showest to them that trust in thee, before the sons of men!
20 Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.
Thou hidest them in the secret place of thy presence from the machinations of men; Thou shelterest them in thy pavilion from the violence of tongues.
21 Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.
Praised be the LORD; for he hath shown me his wonderful kindness, As in a fortified city!
22 Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
I said in my distress, “I am cut off from before thine eyes;” But thou didst hear the voice of my supplication, When I cried unto thee.
23 Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.
O love the LORD, all ye his servants; For the LORD preserveth the faithful, And requiteth the proud in full measure!
24 Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.
Be of good courage; let your hearts be strong, All ye who trust in the LORD!
