Žalmy 30

1 Žalm písně, při posvěcení domu Davidova. Vyvyšovati tě budu, Hospodine, nebo jsi vyvýšil mne, aniž jsi obradoval nepřátel mých nade mnou.

En psalm, en sång av David, vid templets invigning. Jag vill upphöja dig, HERRE, ty du har dragit mig ur djupet, du har icke låtit mina fiender glädja sig över mig.

2 Hospodine Bože můj, k toběť jsem volal, a uzdravil jsi mne.

HERRE, min Gud, jag ropade till dig, och du helade mig.

3 Hospodine, vyvedl jsi z pekla duši mou, obživil jsi mne, abych s jinými nesstoupil do hrobu. (Sheol h7585)

HERRE, du förde min själ upp ur dödsriket, du tog mig levande ut från dem som foro ned i graven. (Sheol h7585)

4 Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

Lovsjungen HERREN, I hans fromme, och prisen hans heliga namn.

5 Nebo na kratičko trvá v hněvě svém, všecken pak život v dobré líbeznosti své; z večera potrvá pláč, ale z jitra navrátí se prozpěvování.

Ty ett ögonblick varar hans vrede, men hela livet hans nåd; om aftonen gästar gråt, men om morgonen kommer jubel.

6 I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

Jag sade, när det gick mig väl: »Jag skall aldrig vackla.»

7 Nebo ty, Hospodine, podlé dobře líbezné vůle své silou upevnil jsi horu mou, ale jakž jsi skryl tvář svou, byl jsem přestrašen.

HERRE, i din nåd hade du gjort mitt berg starkt; men du fördolde ditt ansikte, då förskräcktes jag.

8 I volal jsem k tobě, Hospodine, Pánu pokorně jsem se modlil, řka:

Till dig, HERRE, ropade jag, och till Herren bad jag:

9 Jaký bude užitek z mé krve, jestliže sstoupím do jámy? Zdaliž tě prach oslavovati bude? Zdaliž zvěstovati bude pravdu tvou?

»Vad vinning har du av mitt blod, eller därav att jag far ned i graven? Kan stoftet tacka dig, kan det förkunna din trofasthet?

10 Vyslyšiž, Hospodine, a smiluj se nade mnou, Hospodine, budiž můj spomocník.

Hör, o HERRE, och var mig nådig; HERRE, var min hjälpare.»

11 I obrátil jsi mi pláč můj v plésání, odvázal jsi pytel můj, a přepásals mne veselím.

Då förvandlade du min klagan i fröjdesprång; du klädde av mig sorgens dräkt och omgjordade mig med glädje.

12 Protož tobě žalmy zpívati bude jazyk můj, a nebude mlčeti. Hospodine Bože můj, na věky tě oslavovati budu.

Därför skall min ära lovsjunga dig, utan att tystna; HERRE, min Gud, jag vill tacka dig evinnerligen.