< Žalmy 3 >
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Ko e Saame ʻa Tevita, ʻi heʻene hola meia ʻApisalomi ko hono foha. ʻE Sihova, kuo tupu ʻo tokolahi ʻakinautolu ʻoku fakamamahiʻi au! ʻOku tokolahi ʻakinautolu ʻaia ʻoku tuʻu hake ʻo angatuʻu kiate au.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
ʻOku tokolahi ʻakinautolu ʻaia ʻoku pehē ki hoku laumālie, “ʻOku ʻikai ha tokoni kiate ia ʻi he ʻOtua.” (Sila)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Ka ko koe, ʻE Sihova, ko e fakaū kiate au; ko hoku nāunau, mo e hiki hake ʻa hoku ʻulu.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Naʻaku tangi kia Sihova ʻaki hoku leʻo, pea naʻa ne ongoʻi au mei hono moʻunga māʻoniʻoni. (Sila)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Ne u tokoto hifo ʻo mohe; pea u ʻā hake; he ko Sihova naʻa ne tokoniʻi au.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
ʻE ʻikai te u manavahē ʻi he ngaahi toko mano ʻoe kakai, ʻaia ʻoku angatuʻu ʻo kāpui au.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Tuʻu hake, ʻE Sihova; fakamoʻui au, ʻE hoku ʻOtua: he kuo ke taaʻi hoku ngaahi fili kotoa pē ʻi honau hui kouʻahe kuo ke fesiʻi ʻae kau nifo ʻoe angakovi.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
ʻOku ʻia Sihova ʻae fakamoʻui: ko hoʻo tāpuaki ʻoku ʻi hoʻo kakai. (Sila)