Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Gospode! kako je mnogo neprijatelja mojih! Mnogi ustaju na me.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Mnogi govore za dušu moju: nema mu pomoæi od Boga.
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Ali ti si, Gospode, štit koji me zaklanja, slava moja; ti podižeš glavu moju.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Glasom svojim vièem ka Gospodu, i èuje me sa svete gore svoje.
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Ja liježem, spavam i ustajem, jer me Gospod èuva.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Ne bojim se mnogo tisuæa naroda što sa svijeh strana navaljuje na me.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Ustani, Gospode! pomozi mi, Bože moj! jer ti udaraš po obrazu sve neprijatelje moje; razbijaš zube bezbožnicima.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Od Gospoda je spasenje; neka bude na narodu tvom blagoslov tvoj!
