Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Senhor, como se tem multiplicado os meus adversários! são muitos os que se levantam contra mim.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Muitos dizem da minha alma: Não há salvação para ele em Deus (Selah)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Porém tu, Senhor, és um escudo para mim, a minha glória, e o que exalta a minha cabeça.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Com a minha voz clamei ao Senhor, e ouviu-me desde o seu santo monte (Selah)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Eu me deitei e dormi: acordei; porque o Senhor me sustentou.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Não temerei os milhares de povo que se puseram contra mim e me cercam.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Levanta-te, Senhor; salva-me, Deus meu; pois feriste a todos os meus inimigos nos queixos; quebraste os dentes aos ímpios.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
A salvação vem do Senhor; sobre o teu povo seja a tua benção. (Selah)
