Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Éternel, que mes ennemis sont nombreux! Combien de gens se lèvent contre moi!
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Combien, qui disent de mon âme: Point de salut pour lui auprès de Dieu! (Sélah, pause)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Mais toi, Éternel, tu es mon bouclier, ma gloire, et celui qui me fait lever la tête.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Je crie de ma voix à l'Éternel, et il me répond de sa montagne sainte. (Sélah)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Je me couche, je m'endors, et je me réveille; car l'Éternel me soutient.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
Je ne crains point les milliers d'hommes qui se rangent de toute part contre moi.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Lève-toi, Éternel, sauve-moi, mon Dieu! Car tu as frappé à la joue tous mes ennemis, tu as brisé les dents des méchants.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Le salut vient de l'Éternel; ta bénédiction est sur ton peuple! (Sélah)
