Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Davidin Psalmi, kuin hän pakeni poikaansa Absalomia. Voi Herra! kuinka monta on minulla vihollista, ja niin usiat karkaavat minua vastaan.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Moni puhuu minun sielustani: ei ole hänellä apua Jumalan tykönä, (Sela)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Mutta sinä, Herra, olet minun kilpeni, joka minun kunniaan saatat, ja minun pääni kohennat.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Äänelläni minä huudan Herraa; ja hän kuulee minua pyhästä vuorestansa, (Sela)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Minä makaan ja nukun: minä herään myös; sillä Herra tukee minua.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
En minä pelkää kymmentätuhatta kansoista, jotka minua piirittävät.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Nouse, Herra, ja auta minua, minun Jumalani! sillä sinä lyöt kaikkia minun vihollisiani poskelle: sinä murennat jumalattomain hampaat.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Herran tykönä apu löydetään: sinun kansas päällä on sinun siunaukses, (Sela)
