< Žalmy 3 >
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
A Psalm of David, in his fleeing from the face of Absalom his son. Jehovah, how have my distresses multiplied! Many are rising up against me.
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
Many are saying of my soul, 'There is no salvation for him in God.' (Selah)
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
And Thou, O Jehovah, [art] a shield for me, My honour, and lifter up of my head.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
My voice [is] unto Jehovah: I call: And He answereth me from his holy hill, (Selah)
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
I — I have lain down, and I sleep, I have waked, for Jehovah sustaineth me.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
I am not afraid of myriads of people, That round about they have set against me.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Rise, O Jehovah! save me, my God. Because Thou hast smitten All mine enemies [on] the cheek. The teeth of the wicked Thou hast broken.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Of Jehovah [is] this salvation; On Thy people [is] Thy blessing! (Selah)