Žalmy 3
1 Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
`The salm of Dauid, whanne he fledde fro the face of Absolon, his sone. Lord, whi ben thei multiplied that disturblen me?
2 Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
many men rysen ayens me. Many men seien of my soule, Noon helthe is to hym in his God.
3 Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
But thou, Lord, art myn vptakere; my glorye, and enhaunsyng myn heed.
4 Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
With my vois Y criede to the Lord; and he herde me fro his hooli hil.
5 Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
I slepte, and `was quenchid, and Y roos vp; for the Lord resseyuede me.
6 Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
I schal not drede thousyndis of puple cumpassynge me; Lord, rise thou vp; my God, make thou me saaf.
7 Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
For thou hast smyte alle men beynge aduersaries to me with out cause; thou hast al to-broke the teeth of synneris.
8 Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)
Helthe is of the Lord; and thi blessyng, Lord, is on thi puple.
