< Žalmy 26 >
1 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.
Von David. Schaffe mir Recht, o HERR,
2 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.
Prüfe mich, HERR, und erprobe mich: meine Nieren und mein Herz sind geläutert!
3 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.
Denn deine Gnade steht mir vor Augen, und ich wandle in deiner Wahrheit.
4 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.
Ich sitze nicht bei falschen Menschen und verkehre nicht mit hinterlistigen Leuten;
5 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.
ich meide die Versammlung der Missetäter und halte mich nicht zu den Gottlosen;
6 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,
ich wasche in Unschuld meine Hände und schreite so um deinen Altar, o HERR,
7 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.
daß ich laut ein Danklied erschallen lasse und alle deine Wundertaten verkünde.
8 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.
O HERR, ich habe lieb die Stätte deines Hauses und den Ort, wo deine Herrlichkeit wohnt.
9 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,
Raffe nicht weg meine Seele mit den (Seelen der) Sünder, noch mein Leben mit dem der Mordgesellen,
10 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.
an deren Händen Verbrechen kleben und deren Rechte gefüllt ist mit Bestechung!
11 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.
Ich aber wandle in meiner Unschuld: erlöse mich, HERR, und sei mir gnädig!
12 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.
Mein Fuß steht fest auf ebenem Plan: in Versammlungen will ich preisen den HERRN.