Žalmy 26

1 Žalm Davidův. Suď mne, Hospodine, nebo já v upřímnosti své chodím, a v tě Hospodina doufám, nepohnuť se.

Von David. / Hilf mir zu meinem Recht, o Jahwe; / denn in Unschuld bin ich gewandelt, / Und auf Jahwe hab ich vertrauet, ohne zu wanken.

2 Zprubujž mne, Hospodine, a zkus mne, přepal ledví má i srdce mé.

Prüfe mich, Jahwe, erprobe mich, / Erforsche meine Nieren und mein Herz!

3 Milosrdenství tvé zajisté před očima mýma jest, a chodím stále v pravdě tvé.

Denn deine Gnade ist mir stets vor Augen, / Und in deiner Wahrheit wandle ich.

4 S lidmi marnými nesedám, a s pokrytci v spolek nevcházím.

Ich sitze nicht bei falschen Leuten, / Mit Hinterlistigen verkehre ich nicht.

5 V nenávisti mám shromáždění zlostníků, a s bezbožnými se neusazuji.

Ich hasse der Bösen Versammlung, / Und bei den Gottlosen sitze ich nicht.

6 Umývám v nevinnosti ruce své, postavuji se při oltáři tvém, Hospodine,

Ich will meine Hände in Unschuld waschen / Und möchte wandeln, o Jahwe, um deinen Altar,

7 Abych tě hlasitě chválil, a vypravoval všecky divné skutky tvé.

Laut anzustimmen den Lobgesang / Und zu erzählen all deine Wunder.

8 Hospodine, jáť miluji obydlí domu tvého, a místo příbytku slávy tvé.

Lieb hab ich, Jahwe, deines Hauses Stätte / Und den Ort, da deine Herrlichkeit wohnt.

9 Nezahrnujž s hříšnými duše mé, a s lidmi vražedlnými života mého,

Raffe meine Seele nicht hin mit Sündern / Noch mit Blutmenschen mein Leben:

10 V jejichž rukou jest nešlechetnost, a pravice jejich vzátků plná.

An ihren Händen klebt Schandtat, / Ihre Rechte ist voll Bestechung.

11 Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

Ich aber will in meiner Unschuld wandeln; / Errette mich und sei mir gnädig!

12 Noha má stojí na rovině, v shromážděních svatých dobrořečiti budu Hospodinu.

Mein Fuß steht auf ebenem Weg; / In der Gemeinde will ich Jahwe preisen.