Žalmy 25
1 Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji.
A ti, oh SEÑOR, mi alma enaltece.
2 Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou.
Oh Dios mío, he puesto mi fe en ti, no me avergüences; no permitas que mis enemigos se glorien sobre mí.
3 A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny.
No se avergüence ningún siervo tuyo que en ti confía; serán avergonzados aquellos que se rebelan sin causa.
4 Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne.
Muéstrame tus caminos, oh Señor; enséñame tus senderos.
5 Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého.
Sé mi guía y maestro de la manera verdadera; porque tú eres el Dios de mi salvación; Estoy esperando tu palabra todo el día.
6 Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků.
Oh Señor, ten en cuenta tu compasión y tus misericordias; que son perpetuas.
7 Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine.
No tengas en cuenta mis pecados cuando era joven, o mi maldad: deja que tu recuerdo de mí esté lleno de misericordia, oh Señor, por tu gran amor y bondad.
8 Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své.
Bueno y justo es el Señor: entonces él enseñará a los pecadores el camino.
9 Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své.
Y guía para los pobres en espíritu: enseñará a los mansos el camino.
10 Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho.
Todos los caminos del Señor son misericordia y verdad para aquellos que mantienen su pacto y su testimonio.
11 Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká.
Por tu nombre, oh Señor, permíteme tener perdón por mi pecado, que es muy grande.
12 Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl?
Si un hombre tiene temor del Señor, el Señor le enseñará el camino que debe seguir,
13 Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi.
gozará de bienestar, y su simiente tendrá la tierra por su herencia.
14 Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.
La comunión íntima de Jehová es con los que le temen, con aquellos en cuyo corazón está el temor de él; y a ellos hará conocer su pacto.
15 Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé.
Mis ojos se vuelven al Señor todo el tiempo; porque él sacará mis pies de la red.
16 Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený.
Mírame Señor ten misericordia de mí; porque estoy solo y preocupado.
17 Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne.
Los problemas de mi corazón aumentan: Oh sácame de mis dolores.
18 Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé.
Mira mi penas y mi dolor; y perdona todos mis pecados.
19 Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne.
Mira cómo aumentan los que están en mi contra, con su odio violento me aborrecen.
20 Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.
Guarda mi alma, y arráncame fuera de peligro; no me avergüences, porque he puesto mi fe en ti.
21 Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám.
Que mis caminos limpios y rectos me protejan, porque mi esperanza está en ti.
22 Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.
Dale a Israel salvación, oh Dios, de todas sus angustias.
